Stavby v parku
Zřícenina Libuše
Okolní lesy a zámecký park nabízí různá krásná zákoutí a pozůstatky historických staveb. Jednou takovou stavbou je zřícenina Libuše, kterou naleznete v lese asi 600 m od zámku.
Libuše byla postavena v roce 1785, tj. dva roky před smrtí Jana Karla Chotka, jako jediná stavba v novogotickém stylu. Měla podobu umělé zříceniny s jednou obytnou místností, kam docházelo panstvo z Nových Dvorů a později z Kačiny na „výlety“. Před výletem tam vyrazili s předstihem sloužící, zatopili, případně zajistili jídlo a pití. Chotkové se na Libuši zdrželi několik hodin a pak se vraceli pěšky nebo na koni či kočárem zpět na zámek.
Platanový mostek
Ze všech mostů zbudovaných za hraběte Jana Rudolfa Chotka se do dnešních dnů dochoval pouze Platanový mostek stojící přibližně kilometr západně od budovy zámku. Název této antikizující stavby je odvozen od tří (původně čtyř) platanů vysazených v její blízkosti.
Kamenný můstek byl vystavěn podle návrhu Johanna Philippa Joendla, jenž je rovněž autorem nejzdobnějších prvků drobné mostní stavby: čtveřice litinových delfínů a šestnácti arabesek osazených do jednotlivých polí dřevěného zábradlí.
V roce 1816 měl pražský sochař Schuhmann udělat podle Joendlových návrhů model delfína a arabesky. Oba dřevěné modely se skládaly ze dvou dutých půlek a měly posloužit jako předloha pro kovové odlitky. Schuhmann však požadoval za práci celkem 120 zlatých, což se objednavateli zdálo jako přemrštěná cena. Obrátil se proto na malostranského sochaře Platzera, zda by nebyl ochoten celou zakázku provést za 80 zlatých. Platzer ale nabízenou práci nepřijal a 40 dubových dřevořezeb nakonec vytvořil kolínský sochař Václav Čejka.
Zakázku na zhotovení litinové výzdoby Platanového mostku nakonec získala hořovická slévárna, která v květnu roku 1819 požadovala za čtyři delfíny a šestnáct arabesek celkem 327 zlatých a 5 krejcarů.
O dva měsíce později však ředitelství slévárny hraběte Chotka vyzvalo, aby za dodané odlitky zaplatil 346 zlatých a 40 krejcarů. Nečekané zvýšení ceny vyvolalo u Jana Rudolfa Chotka značně podrážděnou reakci, jak dokazuje jeho přípis na vystaveném účtu. Objednavatel v něm vedení slévárny informoval, že za odlitky zaplatí předem sjednanou sumu a o jakémkoli navýšení celkové částky odmítá diskutovat. Své pevné rozhodnutí doložil energickým přeškrtnutím nové ceny a dopsáním původně dohodnuté částky.
I přes tyto problémy s dodávkou litinových ozdob lze usuzovat, že Platanový mostek byl dokončen do konce roku 1819.
HA-HA zeď
Název ha-ha příkop je odvozen od francouzského citoslovce údivu vyvolaného tímto neobvyklým krajinářským prvkem. Národní zemědělské muzeum Kačina se rozhodlo zachránit tuto jedinečnou památku zahradní architektury 19. století. Jedná se o jednu z prvních staveb ha-ha příkopu v českých zemích vybudovanou v letech 1822–1828.
Zeď ha-ha, též označovaná jako zapuštěný plot (z anglického „sunk fence“), jež obklopuje budovou empírového zámku Kačina, představuje v rámci Česka unikátní ukázku typického prvku spojovaného s anglickými přírodně krajinářskými parky. Neobvyklý název tohoto specifického typu ohrazení je odvozen od francouzského citoslovce údivu vyvolaného u nic netušících návštěvníků, kteří se během procházky v parku dostali do nečekaného kontaktu s neviditelnou překážkou umně zasazenou do terénu.
Zeď ha-ha měla nejčastěji podobu příkopu tvořeného z jedné strany kamennou nebo cihlovou zdí a z druhé strany mírně sešikmeným zatravněným svahem. Jednodušší variantu představovaly malé zemní valy na vrcholu osázené křovinami, jejichž účelem bylo zakrýt plaňkové ploty. Tato skrytá terénní bariéra plnila několik důležitých funkcí: otevřela pohledy do krajiny, opticky zvětšovala velikost parku, nenásilně oddělovala reprezentativní okolí venkovských rezidencí od zemědělsky využívaných částí krajiny a současně omezovala pohyb volně se pasoucích zvířat.
Další prvky, které lze najít v parku:
K nemnoha zachovalým zahradním stavbám, jež si mohou návštěvníci prohlédnout v zámeckém parku, patří vedle Platanového mostku kaplička na Vojanském vršku, kterou nechal v letech 1856–1857 postavit hrabě Jindřich Chotek (1802–1864) k uctění památky jeho zemřelé matky, hraběnky Marie Isabely Rottenhanové (1774–1817). V roce 2020 byly na kapličce zahájeny rekonstrukční práce, které mají za cíl navrátit této drobné historické stavbě její zašlou krásu.
Schody vedoucí na umělou terénní vyvýšeninou v arboretu, pojmenovanou na počest architekta parku botanika J. N. Jacquina „Jacquin Hügel pahorek“. Při jižním úpatí pahorku byl založen vinohrad a na vrcholku vyrostl dřevěný pavilon nazývaný též viniční chýše.
Na průsečíku hvězdice cest v bažantnici stával původně pavilon později nahrazený kovovu tepanou vázou. Její tvar připomíná kamenná replika, která zde byla umístěna v souvislostí s revitalizací zámeckého parku a obory.
V zámeckém parku najdete také klenuté sklepení, v němž byl umístěn trkač, je pozůstatkem původního „vodovodu“. Trkač hnal vodu z podzámeckého rybníka dřevěným potrubím proti kopci a zásoboval tak zámek užitkovou vodu už v době jeho stavby.
