První část výstavy Život ze vzduchu se zabývá základní charakteristikou epifytických rostlin. Jsou to takové rostliny, které žijí na jiných rostlinách, ovšem zcela samostatně. Ze svých hostitelů epifyty nečerpají žádné živiny, neparazitují na nich, pouze je využívají pro zlepšení své světelné pozice a usnadnění života. V tropech, odkud rostliny pocházejí, je právě světlo hlavní problém a rostliny se mu přizpůsobily tím, že žijí na povrchu větví, kde jsou pro ně sice špatně dostupné živiny a voda, ale mají ke světlu blíž, než kdyby rostly pod stromy dole u země. I přes horší světelné podmínky probíhá u epifytů proces fotosyntézy stejně jako u jiných rostlin, je však přizpůsoben zvláštnostem prostředí, ve kterém epifyty žijí. Adaptace na ztížené podmínky k přežití se projevuje specifickými vlastnostmi a schopnostmi epifytů.
Druhý rozměr výstavy Osvícené fotosyntéza odkazuje na osvícenského vědce Johanna Ingenhousze (1730–1799). Tento holandský lékař a přírodovědec objevil a popsal dýchání rostlin a představil fotosyntézu jako proces produkce kyslíku a redukce oxidu uhličitého za přístupu slunečního světla. Není bez zajímavosti, že Johannes Ingenhousz má přímou vazbu na Kačinu, či spíše na kačinský zámecký park. Ingenhousz byl jednou z mnoha osobností, která pro hraběte J. R. Chotka, stavitele Kačiny, získávala vzácné rostliny a jejich semena. Jednou z dodávek rostlin pro J. R. Chotka prostřednictvím Ingenhousze byla zásilka amerických rostlin od samotného amerického „otce zakladatele“, přírodovědce Benjamina Franklina, s nímž Ingenhousz udržoval vědecké a přátelské kontakty.
Výstava vznikla v rámci výstavního cyklu Fotosyntéza. Záštitu převzal ministr zemědělství Marek Výborný.