Ožanka kalamandra ⁕ Teucrium chamaedrys
Ožanka kalamandra je nízký stálezelený polokeř z čeledi hluchavkovitých. Vyznačuje se drobnými lesklými, tmavě zelenými zubatými listy, které připomínají listy dubu (odtud druhový název chamaedrys, což v řečtině znamená „přízemní dub“). Od června do srpna kvete růžově purpurovými až fialovými drobnými květy. Celá rostlina má mírně kafrovitou, hořkou a kořeněnou vůni. Rostlina pochází z oblasti Středomoří, Evropy a západní Asie. Roste na slunných, suchých a vápenitých stanovištích, na skalnatých svazích, suchých loukách, vápencových stepích a ve světlých lesích. V České republice se vyskytuje vzácně, převážně v teplých oblastech, a je považována za vzácnější taxon vyžadující pozornost.
Účinky na zdraví
Léčivé účinky ožanky kalamandry jsou dány vysokým obsahem hořčin, tříslovin, silic, flavonoidů a saponinů. Tyto látky jí propůjčují trávicí, protizánětlivé, stahující (adstringentní) a mírně antiseptické vlastnosti. Je to typická žaludeční bylina. Hořčiny obsažené v rostlině totiž silně stimulují tvorbu trávicích šťáv a žluči. Nálev z kvetoucí natě se používá při nechutenství, nadýmání, žaludečních křečích, špatném trávení a problémech se žlučníkem. Rostlina se výborně hodí rovněž do čajových směsí. Tinktura z ožanky působí proti salmonelám, zlatému stafylokoku nebo bakteriím tyfu. Flavonoidy v ožance rovněž příznivě ovlivňují kardiovaskulární systém a cévy. Rostlina se užívá také zevně. Odvar slouží jako účinné kloktadlo při zánětech dásní, aftách, bolestech v krku nebo angíně. Používá se také na obklady na rány, vředy a kožní záněty. Nadměrné nebo dlouhodobé užívání ožanky může být ovšem pro játra toxické, proto se doporučuje používat ji střídmě.
Zajímavosti
Pro svou silnou hořkou a kořeněnou chuť se v minulosti používala jako koření do masitých pokrmů nebo k aromatizaci likérů (např. Chartreuse). Díky svému kompaktnímu růstu a odolnosti je ožanka kalamandra rovněž oblíbenou okrasnou rostlinou do skalek, suchých zídek a bylinných záhonů. Ožanku kalamandru vyzdvihují také renesanční herbáře, například herbář Pietra Andrey Mattioliho. Ještě v 18. a 19. století byla ožanka označována jako „herba podagrica“ (bylina proti dně) a zůstala standardní součástí léčby dny až do 20. století. Rostlina je známá rovněž pod lidovými názvy hrdobradka, kalamandra, kocúrník, zemní dub či zuzanka.
Bocciho herbář
Wall germander (Teucrium chamaedrys)
Wall germander is a low-growing evergreen sub-shrub belonging to the mint family (Lamiaceae). It is characterised by small, shiny, dark-green serrated leaves reminiscent of oak leaves (hence the specific name chamaedrys, which in Greek means ‘scrub oak’). It blooms from June until August with small, pink purplish to violet flowers. The entire plant has a bitter, spicy, and somewhat camphor-like aroma. It is native to the Mediterranean, Europe, and western Asia, growing in sunny, dry, chalky locations, on rocky hillsides, in chalky steppe, and in open forests. In the Czech Republic, it grows rarely, mainly in warm locations, which is why it is ranked among rarer taxa that require special consideration.
Health Benefits
The medicinal effects of wall germander are due to the high content of bitters, tannins, essential oils, flavonoids, and saponins. These substances account for the beneficial effects on digestion as well as its anti-inflammatory, astringent, and mildly antiseptic properties. Wall germander is a typical stomach herb because the bitters it contains stimulate the production of gastric acids and bile. An infusion from flowering plants is used to treat loss of appetite, bloating, stomach cramps, digestive problems, and gallbladder problems. Wall germander is also an excellent addition to tea mixes. A tincture prepared from it fights salmonella, golden staphylococcus, and typhus bacteria. Flavonoids contained in wall germander have a positive effect on the cardiovascular system and the veins. The plant can also be used externally: an infusion is an effective gargle that can be used to relieve gum inflammations, mouth ulcers, or sore throat. It is also used in poultices on wounds, ulcers, and skin inflammations. Excessive or long-term use of wall germander can, nevertheless, be toxic for the liver, which is why the plant should be used in moderation.
Interesting Facts
In the past, wall germander was used for its prominent bitter and spicy taste as a spice in meat dishes or to add aroma to liqueurs (e.g., Chartreuse). Thanks to its compact growth and drought tolerance, wall germander is a popular ornamental flower used in rockeries, dry walls, and herbal beds. This plant has been praised also in Renaissance herbals, for instance in the famous herbal of Pietro Andrea Mattioli. In the eighteenth and nineteenth century, it was known as herba podagrica, that is, a ‘herb against gout’, and it remained a standard part of grout treatment until the twentieth century. Wall germander is also known as simply germander, dwarf germander, or ground oak.