Vítejte ve virtuálním památníku Antonína Švehly!
Vážení a milí návštěvníci, dámy a pánové, milé děti, naši vzácní hosté,
otevíráte Virtuální památník Antonína Švehly, českého politika, trojnásobného předsedy vlády a zakladatele tohoto muzea. Vznik muzea Antonín Švehla na podnět Josefa Kazimoura inicioval již v roce 1918, zprvu jako Zemědělské muzeum Království českého, které se záhy změnilo v Československé zemědělské muzeum – ústav pro výzkum a zvelebení venkova. Švehlovým cílem bylo přiblížit obyvatelům měst fenomén zemědělství, tento největší objev v dějinách lidstva, díky němuž naše planeta dnes uživí asi 8,3 miliardy obyvatel. Proto podporoval vznik poboček zemědělského muzea v hlavních zemských městech – Praze, Brně, Opavě, Frýdku, Bratislavě a v Mukačevě. V Čechách a na Moravě vznikla hustá síť okresních muzeí, od Domažlic až po Valašské Meziříčí. Přitom v té době přibližně 50–60 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Československa pracovalo v zemědělství a téměř každý obyvatel města měl nějakého příbuzného na vesnici, kam jezdil na návštěvy, na výpomoc nebo odkud dostával balíky s potravinami či měl vlastní zahrádku. Všem lidem tak byl mnohem bližší běh zemědělského roku, všichni žili v jeho rytmu, jedli to, co se zrovna urodilo, věděli, kdy se seje a sází, kdy se kosí seno a otavy, sklízí obilí, brambory a řepa, kdy se nakládá zelí a udí maso. Venkov žil úplně jiným kulturním životem než města.
Nyní pracuje v zemědělských firmách asi 2,7 % všech pracujících. I lidé na vsi nakupují celý rok čerstvou zeleninu a čerstvé maso, sledují stejné televizní pořady jako lidé ve městech, užívají stejné sociální sítě, používají stejná auta, na zahrádkách pěstují stejné květiny a okrasné keře a stromy jako městští lidé ve vilových čtvrtích nebo předměstských satelitech. Málokdo nyní pěstuje zeleninu a ovocné stromy, chová králíky, slepice, natož prasata, kozy, ovce nebo krávy. Koně se stali koníčkem. Vztah lidí k půdě se také proměnil. Tam kde byly odedávna úrodná pole stavíme sklady, obchodní centra či výrobní podniky. Vztah lidí k půdě se také proměnil. Dokud vše funguje a obchodní řetězce přetékají nabídkou, je mnoha lidem půda, krajina a příroda vzdálenější než generacím před nimi. Přístup řádného hospodáře, jímž Antonín Švehla po celý život byl, dnes není samozřejmostí. Ať už hospodařil na statku v Hostivaři nebo „hospodařil“ s celou republikou z pozice vysokých politických funkcí, zůstával vždy rozumným, střízlivým, pokorným a skromným hospodářem.
Stejně jako prezident T. G. Masaryk odmítl mauzoleum na Vítkově, odmítal i Antonín Švehla světskou slávu a pompu. Jeho pomníky pak vznikaly až po jeho předčasné smrti (1933). Národní zemědělské muzeum chce proto tímto virtuálním památníkem připomenout osobnost, osobnost, která sehrála mimořádně významnou roli při vzniku a budování samostatného Československa. On to byl, kdo organizoval důstojné převzetí moci od vídeňské správy a od prvních chvil nové republiky se zasazoval za její efektivní fungování. Společenskému chaosu a hladovým bouřím dokázal předejít strategickým tahem, kdy 28. října 1918 zajistil převzetí Obilního ústavu, který kontroloval zásobování potravinami, a zabránil tak odvozu obilí pro rakouskou armádu.
On také inicioval, kromě zdejšího muzea, vznik akademie zemědělských věd, Domu zemědělské osvěty, Ústřední slovanské zemědělské knihovny a čítárny, která je dnes známá jako Knihovna Antonína Švehly a je třetí největší zemědělskou knihovnou na světě.
Po roce 1948 se komunistický režim snažil jeho jméno i odkaz vytlačit z veřejného prostoru a zjednodušit obraz československých dějin. Přesto zůstal jednou z klíčových osobností období vzniku a budování samostatného Československa. Jeho životem, politickou prací i vlivem na podobu první republiky se dodnes zabývají historici a vznikají nové odborné studie, publikace i výzkumné projekty.
Národní zemědělské muzeum organizuje pravidelné agrární konference, a to vždy v lichý kalendářní rok. Jedna z nich byla věnována přímo dílu a významu Antonína Švehly. Při této činnosti muzeum spolupracuje s organizacemi, jejichž vznik Antonín Švehla inicioval, s univerzitami a výzkumnými ústavy, ale také se Spolkem pro obnovu venkova.
Tento virtuální památník si neklade za cíl podat vyčerpávající životopis Antonína Švehly. Chceme jej pojmout jako otevřený rozcestník, který zájemcům nabídne cestu k dalším zdrojům, dokumentům, publikacím, vzpomínkám i odborným textům. Věříme, že připomínat osobnosti, které pomáhaly utvářet moderní Československo a jejichž odkaz přesahuje vlastní dobu, má smysl i dnes.
Mnohá témata, která Antonín Švehla považoval za důležitá, a jeho schopnost hledat praktická řešení složitých společenských problémů zůstávají aktuální i po více než sto letech.