Aksamitník rozkladitý ⁕ Tagetes patula
Aksamitník rozkladitý je jednou z nejznámějších a nejčastěji pěstovaných letniček v českých zahradách a parcích. Tato rostlina z čeledi hvězdnicovitých pochází z Mexika a Guatemaly. Aksamitník rozkladitý je v našich podmínkách jednoletá rostlina, kterou první mráz zahubí, v zemi svého původu však vytváří vytrvalé keříky. Od června až do prvních mrazů kvete bohatými sametovými květními úbory. Barva květů je nejčastěji žlutá, oranžová nebo mahagonově červená, obvykle s pestrou kresbou. Aksamitník se vyznačuje sytě zelenými listy a výrazným balzámovým aroma. Do Evropy byl dovezen v 16. století španělskými dobyvateli.
Účinky na zdraví
Aksamitník rozkladitý obsahuje silice, flavonoidy, karotenoidy (lutein, zeaxanthin) a thiofen. Ačkoliv se v evropském lidovém léčitelství využívá méně, v tradiční mexické medicíně má své místo. Tradičně se podává nálev z květů nebo listů k úlevě při zažívacích potížích, nadýmání, zácpě a žaludečních křečích. Působí mírně protikřečově. Zevně se používá ve formě obkladů nebo koupelí. Pomáhá při kožních zánětech, plísních, ekzémech a na ošetření drobných ran, neboť má mírné antibakteriální účinky. Květy jsou bohaté na silné antioxidanty, důležité pro zdraví očí a prevenci makulární degenerace. Zároveň se pěstují a zpracovávají na extrakt luteinu a zeaxanthinu k výrobě doplňků stravy pro podporu zraku.
Zajímavosti
Aksamitník rozkladitý byl pro Aztéky posvátnou rostlinou spojenou s uctíváním mrtvých a s bohem války. V Mexiku je dodnes klíčovou květinou během oslav Día de los Muertos (Den mrtvých). Silná vůně a látky vylučované kořeny odpuzují nebo hubí škůdce (mšice, molice, půdní háďátka), aksamitníky se proto často vysazují do zeleninových záhonů, zejména k rajčatům, mrkvi nebo růžím. Květy aksamitníku rozkladitého jsou jedlé a používají se jako okrasný prvek do salátů, polévek nebo dezertů. Mají mírně kořeněnou až citrusovou chuť. Z květů se získává také žluté až oranžové barvivo, které se používá k barvení potravin (např. drůbeží kůže ve velkochovech) nebo textilií. V Evropě se rostlině často říká „afrikán“, ačkoliv pochází z Ameriky. Tento název vznikl pravděpodobně proto, že do Evropy byla dovezena přes severní Afriku. Ze Španělska se semena obchodními cestami rychle rozšířila do severní Afriky, kde rostlina zplaněla a široce se naturalizovala. Když se květina koncem 16. století dostala do Anglie a dalších částí Evropy, botanici se domnívali, že jejím domovem je právě Afrika, proto ji pojmenovali jako „africký aksamitník“ (African marigold), z čehož vzniklo i české lidové označení afrikán.
Bocciho herbář
French marigold (Tagetes patula)
French marigold is one of the best-known and most frequently grown annuals in Czech gardens and parks. This plant, which belongs to the daisy family (Asteraceae), is native to Mexico and Guatemala. In our climate, French marigold is an annual plant which succumbs to the first frost, but in its native habitat it forms perennial sub-bushes. In the Czech Republic, it blooms until the first frost with rich, velvety flowers, usually yellow or orange but sometimes red or even mahogany, often in bold, bicoloured combinations. French marigold has deep green leaves and a prominent musky, spicy aroma. It was brought to Europe in the sixteenth century by Spanish conquistadors.
Health Benefits
French marigold contains essential oils, flavonoids, carotenoids (lutein, zeaxanthin), and thiophen. Although it has not been widely used in European folk medicine, it has a place in traditional Mexican medicine. An infusion from the flowers or leaves was used for digestive problems, bloating, constipation, and stomach cramps because it has a mild spasmolytic effect. Externally, it can be used in poultices or baths. It helps relive skin inflammations, fungal infections, eczema, and it has also been used to treat minor wounds because it has mild antibacterial effects. The flowers of French marigold are rich in strong antioxidants which are important for healthy vision and prevention of macular degeneration. French marigold is therefore also grown and processed to yield extracts of lutein and zeaxanthin, which are used in supplements aimed at improving vision.
Interesting Facts
For the Aztecs, French marigold was a sacred plant linked to worship of the dead and the god of war. In Mexico, its flowers are strongly associated with celebrations of the Day of the Dead (Día de Muertos) to this day. The strong scent and substances released by its roots repel or kill various pests, such as aphids, whiteflies, and harmful nematodes, which is why French marigold is often planted in vegetable beds, especially next to tomatoes, carrots, but also roses. The flowers of French marigold are edible and can be used as a decorative element in salads, soups, or deserts. They have a slightly spicy, almost citrus-like taste. From the flowers, one can extract a yellow to orange colouring agent that can be used to colour food (e.g. chicken skin in factory farms) or textiles. In Europe, French marigold is often called African marigold or variations of this name which refer to Africa. This is probably due to the fact that although originally American, the plant arrived in Europe through north Africa: seeds of the French marigold had quickly travelled through trade routes from Spain to north Africa, where the plant spread to the wild and became naturalised. When it finally spread to the rest of Europe in late sixteenth century, botanists assumed that it came from Africa, which is why they called it ‘African marigold’.
Broumovský herbář