Tajemství českého lanýže: nová výstava v Národním zemědělském muzeu Praha představuje historii i současnost jeho pěstování. TISKOVÁ ZPRÁVA

NZM Kačina zámecká Lanýžárna, 2025

Výstava, která se kromě historie a současnosti pěstování věnuje také vědeckému výzkumu, který pomáhá lépe porozumět podmínkám jejich růstu, uzavírá tříletý cyklus připravený spolkem Český lanýž Asociace ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem. Navazuje na výstavy z let 2024 a 2025 a připomíná deset let novodobého českého lanýžářství. Součástí programu bude také seminář o pěstování lanýžů, který proběhne 4. listopadu 2026.

Lanýže v české historii

„Součástí výstavy jsou také historické zmínky o sběru a využívání lanýžů v českých zemích, maskotem výstavy je jelen, neboť české jméno lanýž je prý odvozeno od laní, které lanýže vyhrabávaly a konzumovaly,“ upřesňuje generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák. Návštěvníci se seznámí například s dílem středověkého učence Bartoloměje z Chlumce, známého jako Klaret, který lanýže zmiňuje ve svém slovníku Glossarius kolem roku 1360.  Dalším zajímavým dokladem je  účetní kniha hradu Karlštejna z roku 424, která obsahuje záznam o platbě za lanýže přinesené pro hradního pána. Výstava připomene také svědectví Tadeáše Hájka z Hájku a Bohuslava Balbína, kteří ve svých dílech popisovali souvislost mezi výskytem lanýžů a jelení zvěří.

A právě vztah jelenovitých k lanýžům je také jedním z témat současného výzkumu. „Zkoumáme, zda jelen evropský dokáže lanýže aktivně vyhledávat a jakou roli může hrát při jejich šíření v přírodě. První pozorování potvrdila konzumaci lanýžů některými jedinci, další otázky budou předmětem výzkumu během roku 2028,“ popisuje ředitel Asociace Český lanýž Richard Beneš.

Od podzemní houby k zemědělské plodině

Druhá část výstavy se zaměřuje na současnost lanýžářství. Přibližuje způsob zakládání lanýžáren a podmínky, které lanýže k růstu potřebují a proč je jejich pěstování náročné. Návštěvníci se dozvědí, jakou roli během pěstování hraje složení půdy, jaký je vztah lanýžů ke kořenům stromů a půdním mikroorganismům.

Výstava představuje také využití laboratorních metod při přípravě výsadby, například genetické testování sazenic, zkoumání vhodnosti půdy nebo práci s půdními bakteriemi. Ukazuje tak, jak se tradiční zemědělská činnost propojuje s moderním přírodovědným výzkumem.

V říjnu 2025 byla v areálu zámku Kačina, jedné z poboček Národního zemědělského muzea, symbolicky vysazena první novodobá zámecká lanýžárna. Projekt muzea si klade za cíl představit tuto méně známou zemědělskou plodinu veřejnosti a propojit ji tak s praktickým pěstováním.  

Výstava Tajemství českého lanýže nabízí pohled na lanýže nejen jako na vyhledávanou gastronomickou surovinu, ale také jako na součást české přírodní a kulturní historie a jako příspěvek k tématu současného zemědělského výzkumu.

Termín a místo konání: od 7. 10 do 31. 12. 2026, Národní zemědělské muzeum Praha
Seminář pěstování lanýžů: 4. listopadu 2026

Více informací: zde

Tiskové informace: zde

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze také dalších pět poboček – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice a nově otevřené muzeum v Ostravě. Jednotlivé pobočky jsou zaměřeny tak, aby svou vědecko-výzkumnou, akviziční a prezentační činností komplexně pokrývaly zemědělství a jeho příslušné obory v celé šíři. Muzeum nabízí řadu lektorských programů a každoročně pořádá několik desítek tematických akcí pro veřejnost.  Virtuální prohlídka NZM Praha.

Více na www.nzm.cz

Kontakt pro média:  
Tereza Plavecká – tisková mluvčí
Národní zemědělské muzeum

Tel.: +420601065460, tiskove@nzm.cz

www.nzm.cz│facebook│X│instagram