Fotografka Helena Görnerová je jistě známá všem, kteří pracují v lesích se svými čtyřnohými siláky. Její fotografické příběhy představí Malá galerie Ohrada v retrospektivě a dokonce se výstava rozroste i do venkovního areálu našeho muzea. Návštěvníci tak mají možnost poznat poetické, nestylizované portréty koní i jejich lidských parťáků při těžké práci v lesích, na vinohradech či sadech. Kromě fotografií galerie představí také videa či tištěné fotografické kalendáře, které si autorka sama vydává. Plánované je také setkání s koňmi a kočími „naživo“ při tradičním Lesnickém dni na Ohradě, který se koná 9. října 2021.
A kdo je Helena Görnerová? Nejlépe se návštěvníkům představí sama svou fotografickou prací z mnoha koutů českých lesů. Když se podíváme na její fotografie, kterým říká „světloobrázky“, je z nich cítit velká láska a úcta k práci v lese, nám všem zprostředkovává setkání s těžkou prací a krásou. Asi nejlépe se ale představí autorka sama:
„Již druhou desítku dokumentuji práci chladnokrevných koní v lesích a na polích, protože mě prostě vzali za osrdí. Fotka je pro mě způsob, jak vám ukázat něco, k čemu se normálně nedostanete.
Jsou prostě věci, které člověk musí v životě udělat.
Potkala jsem životními oklikami lidi, kteří dnes a denně pracují s koňmi v lese. Ať je zima nebo hic, ráno poklidí v maštalích, obstarají dobytek a koně, pak pro sebe lehkou snídani a vozem nebo po kopytě do práce. Do lesa, kde se při tahání kmenů, stromků i věšáků musí spolehnout jen jeden na druhého.
Je to život, který funguje i bez dnešních "eko" a "bio" nálepek zcela přirozeně, sám od sebe již staletí, z vnitřní podstaty a potřeby lidí, kteří ho tvoří.
Moc děkuji všem, kteří mě nechají šplhat za sebou do kopců a krást jim jejich niterný svět.
Jejich život a kumšt předávám s jejich souhlasem dál pomocí svých světlobrázků."
Kůń odedávna patřil k pomocníkům člověka při těžbě a přibližování dřeva. Doba, kdy každý lesnický úsek měl své kočí i stáje, je zřejmě nenávratně pryč. Nicméně kůň je v některých terénech i dnes nenahraditelný. Pokud máme mluvit o změně systému hospodaření v dnešních postkalamitních časech, měl by se každý lesní hospodář snažit o nasazení koní v těžbě a přibližování, zejména pro nejšetrnější způsob, jak vytahat dříví z porostu na skládku. Při takto provedeném přibližování se nestlačuje plošně lesní půda, neničí podrost a mladé kultury, ani vzrostlé stromy a jejich kůra. Bohužel ekonomika je v dnešním kapitalismu (ostatně jako v každé době) neúprosná a tak je koní v lesích i přes mnohé proklamace i upřímné snahy čím dál méně.
