Za uplynulých tři sta let bylo v českých zemích postupně zbudováno a z různých důvodů zbořeno přes devět set větrných mlýnů. Jsou jedním z nejstarších technických zařízení, pomocí kterých člověk využíval přírodní energii. Zmínky o prvních z nich jsou staré přes tři tisíce let a pocházejí z persko-arabské oblasti.
Obecně tyto mlýny představovaly až do průmyslové revoluce nejsložitější strojní systémy a dodnes jsou ukázkou vyspělosti a umu mlynářů a sekerníků v minulých staletích. Větrný mlýn plnil několik účelů. Sloužil jako výrobní zařízení, byl obydlím, centrem řemesel, společenským střediskem, orientačním bodem nebo i vojenskou pozorovatelnou. Z těchto různých pohledů můžeme tyto objekty vnímat.
Do současnosti se jich dochovalo pouze šedesát čtyři. Některé byly přebudovány na obydlí, muzea, penziony nebo slouží jako letní byty či chalupy. Deset z nich bohužel chátrá, jsou volně přístupné a čekají na své zachránce. Některé z těchto deseti větrných mlýnů by se po menších stavebních úpravách dbaly zabydlet, a tím je tak ošetřit a zachovat pro budoucí generace.
Z hlediska historického, technického, architektonického, ale i geografického jsou tyto ojedinělé stavby důležitou součástí naší minulosti a také důkazem o vývoji a úrovni mechaniky a jiných řemesel. Dochované větrné mlýny nám mimo jiné dokreslují způsob života, sociální podmínky, historické poznání o našich předcích a dokládají poslední stopy větrných mlynářů v českých zemích. Dvě třetiny větrných mlýnů se nachází na Moravě a ve Slezsku a jedna třetina v Čechách, a to převážně severních. Tam doposud stojí dvacet dvě větrné mlýny. Na Moravě je jich třicet a ve Slezsku dvanáct.
Z těchto údajů je také patrné, ve kterých oblastech naší země byly pro stavbu větrníků nejvýhodnější povětrnostní podmínky z meteorologického hlediska. V naší republice je postaveno čtyřicet devět větrných mlýnů holandského typu, které byly budovány převážně z lomového kamene nebo z pískovcových kvádrů. Další jsou takzvané „německé“. Ty byly celé vyrobeny ze dřeva a po rozebrání se daly postavit na jiném, výhodnějším místě. Těchto „německých“ je celkem třináct.
Zbývající dva jsou skvosty, které jsou svou konstrukcí v Evropě ojedinělé: Ruprechtov s Halladayovou turbínou a atypický kombinovaný větrný mlýn v Háčkách.
Když si uvědomíme, že v Rakousku a na Slovensku bylo v minulosti několik desítek větrných mlýnů a dochoval se v každém z těchto států pouze jeden (Retz a Holíč), pochopíme, jaké historické bohatství v naší zemi máme...
Autor výstavy: Jan Kostera
