Fotografie Jindřicha Štreita z prostředí malé osady Háj na Šumpersku přináší hluboký empatický pohled do nitra životních etap lidí propojených s tímto místem. Autor poprvé navštívil osadu v září roku 2024 v době, kdy vrcholila povodeň na řece Moravě, v jejíž těsné blízkosti osada leží. Podvědomě tísnivá atmosféra rozbouřeného přírodního živlu umocnila podobu dlouhodobého fotografického cyklu zachycujícího lidské vztahy a rodinné vazby v prostředí, jež je po staletí spjaté s využíváním vodní energie.
Ve fotografickém souboru se protínají dva klíčové příběhy. První sleduje mezilidské a rodinné vztahy rodiny v místě dlouhodobě ukotvené – původně pečovala o malou vodní elektrárnu, dnes rekonstruuje a provozuje unikátní rondokubistickou vilu a stará se o okolní lužní krajinu. Druhý příběh nahlíží do soukromí rodiny, jež dlouhodobě stojí za rozvojem aktivit spojených s chovem koní, kteří do osady vracejí dynamiku, řád a přirozený pohyb.
Atmosféra souboru dává divákovi prostor k ponoru do nitra lidských vztahů. Přirozeně vyvstávají otázky vzájemné kompatibility jednání všech zúčastněných stran, jejich mentálního nastavení i vnitřní potřeby zanechat odkaz spojený s energií, kterou tomuto výjimečnému místu odevzdávají. Spletité osudy a někdy až syrovost lidského jednání se nevyhýbají ani drobnému napětí či kontroverzi, což celkovou mozaiku vztahů zbavuje patosu a umocňuje její pravdivost. Cyklus tak přerůstá rámec obyčejného dokumentu: stává se mementem o důležitosti krajiny, paměti místa a soudržnosti, které přetrvávají jako tichý závazek pro budoucí
generace.
Jindřich Štreit (* 5. září 1946) je legendou české dokumentární fotografie. Od 70. let soustavně zaznamenává život na venkově a později i široké spektrum sociálních témat: práci v zemědělství, život lidí bez domova, závislosti, handicap, vězenství či zdravotnictví. V roce 1982 byl za „nepovolené“ vystavování perzekuován a dočasně zbaven možnosti veřejně působit. Po roce 1989 rozvinul bohatou výstavní a publikační činnost doma i v zahraničí. Jeho dílo je zastoupeno například ve sbírkách The Museum of Modern Art v New Yorku, National Gallery of Art ve Washingtonu, Tokijském muzeu fotografie v Japonsku či Viktoria and Albert Museum v Londýně. Od roku 1991 vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě.
Byl oceněn Stříbrnou medailí předsedy senátu PČR (2023), je nositelem Medaile za zásluhy I. třídy (2006), titulu doctor honoris causa VŠVU Bratislava (2014) aj.
