Karel Daniel Gangloff – „lesní Archimedes“
Příběhy lesníka, zařizovatele a vynálezce
Syn německého dvormistra, sloužícího u pražského arcibiskupa Salm-Salma, se narodil 11. 5. 1809 v Praze. Jeho otec zajížděl s arcibiskupem do Rožmitálu a vedl rozpravy se zdejšími lesníky, které se samozřejmě točily zejména kolem lovů na jeleny, jimiž byl Rožmitál tak vyhlášený. Tyto historky doma slýchal mladý Karel Daniel a zatoužil stát se také lesníkem.
Vystudoval gymnázium a v letech 1825-26 jednoroční kurz na pražské technice, kde vynikal v matematice. V roce 1826 vstoupil do učení k polesnému Janu Josefu Veselému v Rokytnici v Orlických horách na kolowratském panství.
Zkoušku složil 12. ledna 1830 v Rychnově nad Kněžnou. Na základě této zkoušky a vykonané praxe mu byl jeho mistrem J. J. Veselým vydán dvěma svědky podepsaný výuční list, jím byl uznán „za lesů a lovů znalého“.
Další vzdělání získal u Františka Oppelta, u něhož byl kresličem. Zde se záhy projevil jeho talent a byly mu svěřovány různé odborné měřičské a taxační práce, včetně vyhotovování lesnických map.
V roce 1831 byl na vlastní žádost přijat do služeb Pražského arcibiskupství a zařazen jako písař (kreslič, měřič) lesního úřadu v Rožmitále. Věnoval se dalšímu studiu a po čtyřech letech složil zkoušku z teoretické i praktické vědy lesnické u patriotické hospodářské společnosti pro království České v Praze s výborným prospěchem. Tam také v roce 1837 zakončil studia státního účetnictví i praktické geometrie na Karlo-Ferdinandově univerzitě a obdržel povolení k provádění geometrické praxe.
V lednu 1839 je jmenován polesným na velkostatku Červená Řečice na Pelhřimovsku. V roce 1839 na jeho opětovnou žádost je mu povolen nákup odborné literatury pro potřebu lesního úřad z prostředků velkostatku. Kromě vlastní práce se též stal examinátorem u zkoušek lesnického dorostu. Jeho činnost v Červené Řečici byla pestrá – zařídil taxačně lesy červenořečické, vonšovské a novorychnovské a jím provedené rozdělení lesů lze pozorovat v porostech dodnes. Zařídil také všechny okolní obecní a farské lesy a prováděl měřičskou praxi.
Rozhodnutím arcibiskupské ústřední kanceláře je dne 7. ledna 1864 jmenován lesmistrem na největším lesním celku Pražského arcibiskupství v Rožmitále (přes 8200 ha).
Provedl zde zařízení lesů a založil unikátní rozdělovací síť. Po větrné kalamitě v roce 1870 a 1872 i následné kůrovcové kalamitě musel ovšem zařízení lesů provést znovu. Byl vzorný lesní a myslivecký hospodář na velkém církevním majetku. Budoval lesní i vodní cesty, zlepšoval možnosti odbytu dřeva a jeho zpracování.
Byl autorem řady přístrojů geodetických: planimetr pro přeměnu složitých obrazců v jednoduché; roku 1856 zavedl přístroj k redukci délek měřených po svahu na délku vodorovnou; v roce 1860 arkograf – hranolový bubínek s možností natáčení zrcátek k vytyčování kružnicových oblouků, několik druhů úhloměrných zrcátek, dendrometrických přístrojů (dendrometr pro měření průměru kmenů v libovolné výšce, přístroje ke kubírování), strojů na mechanické zpracování dřeva – šindelka, 1855; stroj na výrobu zápalek, 1875; stroje na výrobu tužkových dřívek a floků do bot, 1877.
Své vynálezy a postřehy z praxe publikuje v dobovém lesnickém i technickém tisku. Pro potřeby lesnictví vynalezl vlastní způsob hroudové sadby v balech, klučku na dobývání pařezů, z myslivosti pak kulobrokovnici a vábničku na vábení jelenů, kromě toho zkonstruoval mj. kapesní aneroid, model větrného mlýna a větrný regulační motor.
Za své zásluhy byl jmenován členem Fyziokratické společnosti v Praze, jeho vynález – Gangloffova šindelka byla vyznamenána na výstavách v Praze, Vídni či v belgickém Namuru a pronikla i do zámoří.
V roce 1879 Gangloff umírá – při návratu z inspekční cesty v rožmitálských lesích, je raněn mrtvicí.
Na jeho počest byly zbudovány litinový kříž pod vrcholem Třemšína i památník na Školním lesním statku brněnské lesnické fakulty VŠZ (1929, Bílovice nad Svitavou, polesí Jezírko), kde byla po něm příznačně pojmenována také lesní silnice.
Národní zemědělské muzeum vydalo v roce 2020 knihu kolektivu autorů pod vedením Rudolfa Šimka s názvem Karel Gangloff: lesní Archimédés.
Publikace je přínosná, originální a zajímavá v mnoha ohledech. Rudolf Šimek je kurátorem Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem a zároveň je jedním z autorů úspěšné výstavy o životě a díle našeho „Lesního Archiméda“. Výstava s bohatým doprovodným programem (komentované procházky v rožmitálských lesích, tematická večeře či odborné kolokvium) a pestrou škálou vystavených sbírkových předmětů, včetně kopie „šindelky“, probíhala v Podbrdském muzeu na sklonku roku 2019.
