Původní zařízení truhlárny se sice nedochovalo, ale díky původním inventářům víme, jak a kterými nástroji byla truhlárna vybavena. Expozice byla doplněna o novější truhlářské stroje z doby posledního šlechtického majitele Kačiny hraběte Quida Thun-Hohensteina. Vystavené nástroje a další zařízení pochází ze sbírek Národního zemědělského muzea.
Chotkové již při projektování Kačiny počítali s tím, že zámecké zařízení bude nutno udržovat, a proto jednu ze suterénních místností vyhradili pro truhlárnu. Nepočítali však s tím, že se zastaví přísun financí a bude nutné vyjít s minimálními prostředky. Z těchto důvodů zámečtí truhláři vyráběli řadu stavebních prvků sami, například okna, dveře či žaluzie, ale třeba i část parket a některé kusy jednoduššího nábytku určeného především pro provozní prostory a pro byty služebnictva. V prvních letech života Chotků na Kačině (tj. od r. 1823) se činnost truhlářů zaměřovala na dokončení stavby, v následujících letech postupně přibývalo oprav, mimo jiné proto, že Chotkové od 70. let 19. století postupně chudli a zadlužovali se a na nákup nového nábytku nebyly prostředky.
V první polovině 90. let 19. století došlo hospodaření Chotků až na samý pokraj bankrotu a v následujících desetiletích nebyl na Kačině zaměstnán žádný truhlář. I přesto zůstala původním zařízením vybavená truhlárna na Kačině až do válečných let. Část vybavení zmizela v nenávratnu v květu 1945, kdy do zámku vtrhl "lid" z okolí a příslušníci Rudé armády, část již byla vzhledem k stáří a opotřebení zlikvidována. Po příchodu Československého zemědělského muzea na Kačinu r. 1951 byl v truhlárně zřízen depozitář. Po roce 2000 byla veřejnosti v prostorách truhlárny otevřena expozice Mlynářství, od r. 2019 najdete ve "staré truhlárně" expozici Zámecká truhlárna.
