Věda a výzkum

Národní zemědělské muzeum, s. p. o., (dále jen NZM) jako výzkumná organizace[1] patří k tradičním pracovištím vědy a výzkumu a je srovnatelné s obdobnými státními institucemi. Zemědělství vnímá a prezentuje jako podstatný sociokulturní fenomén, který trvale spoluutváří dnešní moderní společnost. 

 

Výzkum muzea je proto koncipován tak, aby obsáhl co možná nejširší oblast zemědělství jako základní lidskou aktivitu nezbytnou k rozvoji společnosti. Podle Zřizovací listiny ze dne 19. 4. 2006 NZM shromažďuje sbírky hmotných dokladů vývoje zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, zpracování zemědělských produktů, dokladů vývoje českého venkova a vývoje kulturní krajiny české i zahraniční provenience. NZM se prioritně zaměřuje na odborné zpracování sbírkových předmětů z vlastní sbírky a na zkoumání prostředí, jevů a vztahů, ze kterých jsou tyto doklady technických, hospodářských, společensko-kulturních i politických jevů získávány.

 

Jakožto instituce s národní působností si NZM klade za cíl přispívat k rozvoji odborných aktivit v oblasti své působnosti na celém území ČR. S vědomím mimořádného přínosu zakladatelského díla prof. dr. Josefa Kazimoura by muzeum rádo navázalo rovněž na jím definované principy a rozvíjelo nejen kvalitu odborné práce v NZM, ale vytvořilo a podporovalo síť spolupracujících subjektů věnujících se předmětné problematice (viz Výzkumná platforma Národního zemědělského muzea, s. p. o., Odkaz prof. dr. Josefa Kazimoura).

Osu tzv. dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) podporované zřizovatelem muzea (Ministerstvem zemědělství) tvoří dvanáct základních směrů bádání, které navazují na jednotlivé podsbírky a vychází z potřeb NZM (viz Koncepce vědy a výzkumu Národního zemědělského muzea, s. p. o., 2016–2022): Muzeologie; Venkov, zemědělství, krajina, etnografie a tradice; Rozvoj venkova a regionální rozvoj; Lesnictví, lesní hospodářství a myslivost; Vodní ekosystém, rybnikářství a rybářství; Zahradnictví (ovocnářství, zelinářství, květinářství), vinařství a včelařství; Mechanizace zemědělství a lesnictví; Zemědělské, lesnické a další oborové provozní stavby; Potravinářský a na zemědělství navazující průmysl, živočišná výroba; Kulinární dědictví českých zemí; Venkov v umění; Osobnosti zemědělství, lesnictví, rybářství, zahradnictví, zemědělského podnikání a příbuzných oborů.

Vedle toho jsou řešeny další výzkumné projekty podpořené z jiných zdrojů než DKRVO. Mezi tyto výzkumné programy náleží např. Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury (NAKI) či programy Grantové agentury České republiky (GAČR). V současné době se konkrétně jedná o NAKI projekty Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během 1. Československé republiky, Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století.

Výsledky bádání se prezentují prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav, vlastní publikační, vzdělávací a přednáškovou činností v České republice i v zahraničí a dalšími kulturně výchovnými aktivitami určenými pro nejširší veřejnost. Zaměstnanci NZM vykazují bohatou publikační činnost evidovanou v Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Z hlediska RIV-výsledků patří NZM mezi nejúspěšnější muzea v republice.[2] Publikační činnost reflektuje základní směry výzkumu, které korespondují s organizační strukturou muzea, tj. s jeho jednotlivými pobočkami: Čáslav – Muzeum zemědělské techniky, Kačina – Muzeum českého venkova, Ohrada – Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, Valtice – Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí.

Muzeum v minulosti vydávalo periodikum Vědecké práce Zemědělského muzea, a to pod názvy Vědecké práce Československé akademie zemědělských věd z dějin zemědělství a lesnictví 1959–1960, Vědecké práce zemědělského muzea 1961–1965, 1972–1991, Vědecké práce Československého zemědělského muzea 1966–1971, Vědecké práce Národního zemědělského muzea 1992–1993. Současně je NZM vydavatelem jednoho recenzovaného neimpaktovaného časopisu – Prameny a studie. Periodikum vychází vyjma let 1993–2005 nepřetržitě od roku 1966. Původní název Prameny historie zemědělství a lesnictví byl na dnešní název změněn v roce 1978. Časopis vychází dvakrát až třikrát ročně a nabízí studie z rozličných tematických okruhů přispívající k poznání širších souvislostí ve vývoji zemědělství, lesnictví, potravinářství aj.

 

Vědecké projekty a výzkumné záměry

 

[1]

Výzkumnou organizací je takový subjekt, který splňuje podmínky definované zněním § 2 odst. 2) písm. d) Zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon č. 130/2002 Sb.), přístupné on-line:http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=858 [18. 8. 2015].

 

[2]

Srov.: Konečné výsledky hodnocení efektivnosti příjemců a poskytovatelů podpory výzkumu a vývoje v roce

2014: http://hodnoceni14.rvvi.cz/www/ [5. 10. 2016];

2013: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=687641 [4. 4. 2016];

2012: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=650812 [18. 8. 2015];

2011: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=611285 [18. 8. 2015].

 

(Poslední NZM aktualizace údajů 11. 11. 2016.)