Jaké příležitosti má vytěžená krajina? Národní zemědělské muzeum Ostrava zve na výstavu Rekultivace, druhý život krajiny. TISKOVÁ ZPRÁVA
Kolik životů může mít krajina? Jak velké je poškození, které způsobila důlní a průmyslová činnost na Ostravsku a Karvinsku? Jakými způsoby se člověk snaží zdevastovanou přírodu obnovit a jak se mu to daří? Národní zemědělské muzeum Ostrava připravilo výstavu s názvem Rekultivace, druhý život krajiny, která ukazuje příležitosti, jaké má dnes pohornická krajina na Ostravsku a Karvinsku a představuje příklady rekultivačních projektů. Výstava bude otevřená až do června 2026.
Návštěvníci výstavy se seznámí s proměnami krajiny, které způsobila v průběhu staletí těžba uhlí na Ostravsku a Karvinsku, prozkoumají, jak vypadají takzvané haldy a poklesové kotliny a zjistí, jak náročný proces rekultivace může být. Dozví se, jaké rostliny a živočichové se vyskytují v rekultivované krajině, některé budou moci vidět i naživo. Výstava představí také vybrané realizované rekultivační projekty, u některých se lze vyfotit s dinosaurem nebo si zahrát golf. K výstavě připravujeme lektorské programy pro 2. stupeň základních škol a pro střední školy. V nabídce pro školy budou od března 2025.
Převážně agrární krajina Ostravska a Karvinska s poli, lesy a rybníky byla postupně od poloviny 19. století proměňována intenzivní těžbou uhlí a výrobou oceli. Tyto činnosti způsobily poškození krajiny, jež bylo nejvíce znatelné ve formě hald a rozsáhlých poklesů terénu. Největší akcelerace poškozování krajiny je spjata především s těžbou mocnějších vrstev uhlí na Karvinsku po druhé světové válce v období plánového hospodářství. Kvůli této činnosti zanikly celé obce, původní osídlení Karviné, velké výměry zemědělských ploch byly znehodnoceny nebo musely ustoupit průmyslové výstavbě nebo na ni navázané infrastruktuře. Průmyslové znečištění a degradace krajiny v polovině 20. století byly tak rozsáhlé, že oblast ostravskokarvinského revíru se stala téměř neobyvatelná. Z toho důvodu musel stát začít systematicky řešit nápravu a vyvinout rekultivační postupy obnovující poškozenou krajinu.
„Nás v muzeu zajímá nejen proces destrukce, ale především to, jak se s tímto problémem vypořádává jak společnost, tak sama příroda,“ komentuje téma výstavy ředitel Národního zemědělského muzea v Ostravě Ivan Berger.
V současnosti mají rekultivace za cíl obnovit zdevastované území v souladu s přírodními a společenskými potřebami. V krajině se objevila nová pole, louky, lesy a vodní plochy nebo nové rekreační zařízení. Díky průmyslové činnosti se na Ostravsku a Karvinsku vytvořila nehostinná místa, která poskytla životní prostor mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů.
„Výstava návštěvníkům představí ekologické paradoxy hornické a pohornické krajiny. Na nově vzniklých haldách a odkalištích lze pozorovat unikátní jev, který se v moderní krajině vyskytuje velmi zřídka. Jedná se o takzvanou primární ekologickou sukcesi označující vznik a postupný vývoj společenstev rostlin a živočichů na konkrétním místě od samotného počátku,“ přibližuje výstavu profesor Aleš Dolný z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, která odborně přispěla k jejímu vzniku.
Název výstavy: Rekultivace, druhý život krajiny
Termín: do června 2026
Vstupné: dospělí 150 Kč, děti a mládež do 18 let zdarma
Výstava probíhá pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného, Ministerstva průmyslu a obchodu a hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělici. Nad vernisáží výstavy převzal záštitu také náměstek primátora statutárního města Ostravy Václav Boháč. Výstava vznikla za spolupráce se státním podnikem DIAMO, OKD, a.s. a Katedrou biologie a ekologie a Katedrou fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
