Brtnické včelaření

V zahradě Národního zemědělského muzea najdete brť, která představuje tradiční způsob chovu včel blízký přírodě. Brtnictví – chov včel v dutinách stromů – má na našem území dlouhou historii sahající až do středověku. Dnes se k této metodě včelaři opět vracejí, aby včelám poskytli prostředí podobné jejich přirozenému hnízdu.

Brť je vytesaná do špalku upevněného na stromě a návštěvníci ji najdou zavěšenou v koruně mohutného liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera), který je dominantou muzejního dvora. Včely zde mohou žít bez pravidelných zásahů člověka, bez dokrmování cukrem a ochrany proti nemocem. Tento způsob chovu pomáhá poznat přirozené chování včelstev, podporuje biodiverzitu a připomíná kulturní dědictví, které bylo po staletí součástí života v českých lesích.

Projekt „Včelaření blízké přírodě“, realizovaný Asociací místních potravinových iniciativ ve spolupráci s Včelařským spolkem pro Prahu 6 a 7 a Spolkem Hájovna, navazuje na inspiraci z Polska, kde je brtnictví uznáno jako kulturní dědictví UNESCO. Smyslem není maximalizace medného výnosu, ale ochrana včel a přírody. Med se odebírá až na jaře, rojení probíhá přirozeně a včely si zachovávají svou odolnost.

Brtnictví má i osvětový rozměr. Včely patří mezi významné opylovače, ale nejsou jedinými – zásadní roli hrají také volně žijící druhy, jako jsou čmeláci, motýli nebo samotářské včely. Společně přispívají k opylování rostlin a udržování biologické rozmanitosti. Návrat k přírodním metodám včelaření tak podporuje nejen včely, ale celý ekosystém.