Zemřel historik Pavel Novák, významný badatel v oblasti sociálních a hospodářských dějin a dlouholetý pracovník Národního zemědělského muzea. TISKOVÁ ZPRÁVA

Pavel Novák, Cesty jídla

Narodil se 3. března 1960 v Kutné Hoře. Od prvotních zájmů v oblasti geologie se přiklonil k historii, jeho vědeckou činnost otevřela publikace o kutnohorských mlýnech. Studium historie ukončil v roce 1984 na Katedře českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Shodou náhod byl v roce 1984 zaměstnán v Československém zemědělském muzeu, tehdy organizační složce Ústavu vědeckotechnických informací v zemědělství, na pracovišti na zámku Kačina, s nímž nakonec spojil svou celou profesní dráhu. Jeho prvním pracovním úkolem bylo zpracovat muzejní archiv. Během svého působení se mu podařilo archiv vědecky a provenienčně uspořádat.

Přestože výstavní činnost nebyla v 80. letech 20. století v muzeu preferována, prosadil si Pavel Novák svou první a na svou dobu velice progresivní expozici Technické prostředky řízení. Na konci osmdesátých let dokončil aspiranturu na Katedře českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zahájil rozšiřující studium muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po roce 1989 byl jmenován vedoucím pracovníkem. Na Kačině postupně začal s proměnou již zastaralých expozic a snažil se muzeum otevřít veřejnosti. Po osamostatnění Národního zemědělského muzea v roce 1993 se průkopnicky podílel na formování nového pohledu na muzejní expozice v historickém zámeckém interiéru. 

Díky působení Pavla Nováka se venkovský hraběcí zámek Kačina stal jedním z prvních muzeí typu Château Musée. V roce 1998 byla pod Novákovým vedením kontextuální chotkovská expozice otevřena veřejnosti a pobočka Kačina začala připravovat atraktivní návštěvnické akce. Pavel Novák stál také u záchrany muzejních sbírek, které byly před rokem 1989 naprosto nevhodně uloženy. Například unikátní parní oračky „zdobily“ zámecký park a působením počasí se pomalu rozpadaly. V devadesátých letech jednal s odhodláním s nadřízenými orgány a hledal pro muzejní sbírky vyhovující depozitární prostory, což se podařilo vyřešit umístěním sbírek zemědělské techniky v rámci bývalého vojenského areálu v Čáslavi. Díky němu tak vznikla další pobočka muzea.

V roce 2004 po odvolání tehdejšího generálního ředitele Antonína Hájka byl pověřen řízením celé instituce a dokázal zajistit stabilitu muzea. V pražské budově uspořádal první velkou multioborovou výstavu Národního zemědělského muzea s názvem Půda a život, která zemědělsky adekvátním tématem navazovala na přelomovou výstavu Národního muzea Voda a život. Následovala nová experimentální expozice na Kačině s názvem Český a moravský venkov v proměnách staletí, na které se podílel architekt Zdeněk Fránek. Ve spolupráci s novým generálním ředitelem Zdeňkem Novákem pak od roku 2011 pokračoval v cizelování zámecké expozice Upstairs a rozvíjení tématu stavby zámku a života na zámku v podobě jedinečné expozice Downstairs, která zaplnila celý suterén zámku Kačina a dodnes návštěvníkům muzea ukazuje, jak byl vlastně takový zámek provozován, jaké muselo být jeho zázemí. Zajistil i obnovu zámeckého parku.

Poté, co se vzdal funkce ředitele pobočky Kačina, vydal v rychlém sledu tři odborné publikace, řadu dílčích článků a připravil větší množství výstav, velmi často na aktuální či dokonce provokativní téma (např. Genetika). Stal se nositelem celé řady vědeckých a výzkumných úkolů zejména v oblasti sociálních a hospodářských dějin, které byly jeho stěžejním tématem. Svůj zájem ale rozšířil i na dějiny kulturní krajiny a dějiny rodu Chotků, zejména z pohledu jejich vlivu na hospodářství, krajinu, zahradní umění a každodenní život. V rámci sbírkotvorné činnosti Pavel Novák dlouhodobě a inovativně prosazoval význam modelů venkovských staveb a zemědělských výrobních objektů.  Jeho snem bylo dobudovat mini skansen, tj. doplnit soubor modelů lidových staveb zhotovených pro Národopisnou výstavu v roce 1895 o modely venkovských staveb z oblastí někdejšího německého osídlení a touto specifickou dokumentační metodou tak rovnoměrně pokrýt celé české území. Díky jeho práci zbývá zhotovit již jen několik modelů a soubor, který nemá v Česku obdoby, bude hotov.

Díky své neuvěřitelné energii, rozsáhlým vědomostem a praktickým dovednostem byl od roku 2024 pověřen vedením dvou výzkumných projektů, které Národní zemědělské muzeum koordinuje a řeší, a mohl tak uplatnit své celoživotní zkušenosti. Jde o Stopy tradičního hospodaření v průmyslově, zemědělsky a rekreačně intenzivně využívaných regionech: jejich identifikace, dokumentace, záchrana a možnosti využití a Prezentační strategie pro muzea a sbírky. Metodika přípravy a realizace muzejních výstavních projektů.

Odchod Pavla Nováka je těžko nahraditelnou ztrátou jak pro jeho rodinu a blízké, tak pro jeho kolegyně a kolegy v Národním zemědělském muzeu, v České akademii zemědělských věd, v kutnohorském regionu a v celé historické a muzejní odborné obci. Jeho vědecký a odborný odkaz, nadšení a zápal pro věc však zůstanou zářným a trvalým příkladem pro všechny, kteří se s ním setkali, spolupracovali a měli jej rádi.

Čest jeho památce! 

Výběrově z publikací Pavla Nováka:

Novák, P.: Kačina a Chotkové, 1998.

Novák, P. a kol.: Dějiny hmotné kultury a každodennosti českého venkova devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Praha 2005.

Novák, P.: Ovocnictví na chotkovském panství Nové Dvory ve druhé třetině 19. století, Prameny a studie, č. 70, 2022.

Kompletní bibliografie P. Nováka vyšla v časopisu Prameny a studie, dostupné zde.

Informace pro média, tiskové zprávy: zde

Kontakt pro média: Tereza Plavecká – tisková mluvčí

Tel.: +420601065460, tiskove@nzm.cz
www.nzm.cz│facebook│X│instagram