Ruchadlo: vynález, který svým vynálezcům nepřinesl víc, než jen dobrý pocit a úlevu od těžké práce na poli

NZM Praha
Datum vydání: 11. 7. 2020

Ruchadlo je převratný český vynález, který ale svým vynálezcům nepřinesl víc, než jen dobrý pocit a úlevu od těžké práce na poli. Nikdy jej nezpeněžili ani obchodně nevyužili.

Bratranci František a Václav Veverkovi pocházeli z vesnice Rybitví u Pardubic. František byl rolník a bratranec Václav zase kovář. V roce 1827 po asi tříletých pokusech dokončili úpravy orebního zařízení, které nazvali ruchadlo. Mezi okolními rolníky bylo také známé jako Veverče. Když po mnohých zkouškách a zdokonalování oběma bratranci vyjel František s hotovým zařízením na své pole za kovárnou v Rybitví a před několika přítomnými sousedy začal orat, prohodil: „Ono to holečkové neoře, ono to ruchá“. A název ruchadlo byl na světě. Slovo ruchat totiž znamená rozrušovat půdu.

Ruchadlo usnadňovalo orbu, jednu z fyzicky a časově nejnáročnějších zemědělských prací. Jeho zrod podnítily potřeby rozvoje tehdejšího zemědělství, které postupně přecházelo od úhorového systému ke střídavému systému obhospodařování polí. Rozšiřovalo se pěstování polních pícnin, brambor a technických plodin, jejichž pěstování vyžadovalo právě kvalitní hlubokou orbu. A tomuto požadavku dosavadní orební nářadí vyhovovalo jen málo.

Mladý František obhospodařoval přibližně 12,5 ha půdy. Jeho statek byl od začátku zatížen dluhy z vypořádání dědictví po otci. Před tím, než mohl otcův grunt převzít, totiž museli být zaopatřeni jeho čtyři starší sourozenci. Na Františka přešla povinnost postarat se ještě o své další tři mladší sourozence, bratra Jiřího a sestry Dorotu a Kateřinu. Na výměnku s nimi žili i rodiče a stará teta jeho manželky. V tu dobu tedy na statku bylo velice málo mužských sil, které by zastaly těžkou práci na poli. A na zaplacení výpomoci moc peněz nezbývalo. František proto většinou oral sám nebo spolu s mladším bratrem a to s pomocí takzvaného háku neboli rádla, který se musel nosit zavěšený na popruhu přes rameno a hloubka i směr orby se regulovaly silou mužských paží. Na poměrně velké ploše Františkových polí taková orba rozhodně nebyla snadnou záležitostí. Brzy začal být František posedlý myšlenkou zbavit se této dřiny a hledal způsob, jak si práci ulehčit. Po mnoha pokusech se mu s pomocí bratrance Václava, který byl kovář, povedlo vymyslet funkční oradlo, které spojilo přednosti dvou dosud používaných oradel, tedy háku a pluhu.

Hlavní inovace ruchadla spočívala v postavení radlice vůči směru orby, zásadní změnou byl tvar ruchadlové radlice a odhrnovačky. Ruchadlo tak půdu odkrajovalo, rozrušovalo, drolilo a obracelo tak, že vrchní vrstva se dostávala dolů a spodní vrstva odpočaté půdy navrch. Navíc orba s novým nástrojem byla mnohem snazší a méně namáhavá.

Bratranci Veverkovi byli prostí venkovští lidé. Těšilo je, že jejich nápad funguje a že pomáhá ulehčit lidem jejich práci. Netušili, že se jedná o vynález, jehož patentování a obchodní využití by pomohlo vyřešit jejich obtížnou finanční situaci. Každému, kdo požádal, dávali své řešení ruchadla k dispozici. Brzy ale nestačili vyhovovat poptávce a tak se výroby a prodeje chopili jiní, obchodně zdatnější.

A tak se i stalo, že německý úředník z choltického velkostatku Hans Kainz se pokusil tento nápad přivlastnit a autorství ukrást. Podle dodaného vzoru nechal ruchadlo vyrobit u jiného kováře a v roce 1832 ho poslal na hospodářskou výstavu do Prahy pod názvem Kainzpflug (Kainzův pluh) jako svůj vynález. Následný spor, do kterého se brzy zapojila česká a německá veřejnost, se vlekl celá léta a teprve v roce 1883 se nakonec na základě výpovědi svědků povedlo autorství bratranců Veverkových prokázat. To už však byli oba vynálezci přes třicet let po smrti a uznání se tak za svého života nedočkali.

Ruchadlo bratranců Veverkových si můžete prohlédnout v expozici Zemědělství v Národním zemědělském muzeu Praha.




Zajímá vás, co nového se u nás děje?
Přihlaste se k odběru newsletteru.

Vyberte si přesně ten obsah, který vás zajímá. My vám občasně zašleme souhrnné novinky a informace ze světa Národního zemědělského muzea.

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.