Maškary projdou muzeem v sobotu 18. února
Oblíbené období masopustních obchůzek je tu! Užijte si spolu s námi tradiční průvod maškar a staňte se součástí bujarého veselí na Letenském masopustu v sobotu 18. února 2023.
Masopustní obchůzka dorazí do Národního zemědělského muzea v sobotu 18. února okolo 14. hodiny a zdrží se asi 1,5 hodiny. Během návštěvy našeho muzea se těšte na pohádku s písničkami „O princezně, která se ničeho nebála" v podání Divadla Tondy Novotného. Představení je vhodné pro děti od 3 let a trvá 45 minut.
Celou akci doprovodí muzika, letos také chůdař a žonglér. A jako obvykle mají návštěvníci V MASKÁCH VSTUP ZDARMA.
Upozornění pro návštěvníky: Traktorový trenažer v expozici Jede traktor bude tento den od 13 hodin mimo provoz.
Masky na masopust
Odkdy masky na masopust lidé nosí, se přesně neví. Ty nejstarší záznamy o maskách pochází již z 6. století, tedy z doby předkřesťanské, vlivem rekatolizace však vymizely. Církev totiž reje masek zakazovala. Do ulic se tak masky opět navrátily až ke konci 19. století. Dělo se tomu tak díky posilování českého vlastenectví. Povědomí o maskách pochází právě z tohoto období. Ví se však, že zvířecí masky pochází ještě z dob předkřesťanské. Převleky za jiné lidské postavy se objevily až mnohem později. Lidé věřili, že když se převléknou za zvíře nebo postavu, přebírají jeho vlastnosti i moc. Do masek se v minulosti převlékali pouze muži. Ženám to bylo zapovězeno. Masky představovaly plodnost a smrtelnost. Ty starší poukazovaly na úctu k přírodě, ty novější parodovaly různé postavy a byly spojeny s jistou vzpourou vůči spořádanému životu.
Proč se lidé převlékali za maškary?
Masopustní průvod měl za úkol způsobit chaos, nepořádek a zatančit si s děvčaty. Někdy se hrávala malá divadelní představení. Převlékání do kostýmů a tanec nebylo bez významu, spojeno to bylo s podporou plodnosti zvířat a bohatou úrodou na polích. Vzhledem k tomu, že masopust byl spojen i s koledou, ti chudší si tak mohli také trochu přilepšit. Masopustním radovánkám však neholdovali pouze prostí lidé, oblíbili si je i šlechtici a panovníci. Ti však reji v maskách říkali karneval. Předpokládá se, že to byli právě čeští králové, kteří taneční zábavy šlechticů v maskách dostali dále do Evropy.
