Lovecký tesák poprvé zmiňuje Kosmas ve své kronice, kde uvádí, že jím byl proboden český kníže Břetislav II. při návratu z lovu u Zbečna … „A vtom Lork, bezbožný lotr, poslaný od ďábla, vyskočil z úkrytu, maje meč po boku, a vší silou bodl knížete loveckým tesákem přímo do útrob“.
Od druhé poloviny 14. století se objevují tzv. české tesáky. Byly zhotoveny z jednoho kusu železa se širokou čepelí a rukojetí, která byla protažena do záštitného oblouku zakončeného na hřbetě čepele volutou. Český tesák se rozšířil do celé střední Evropy pod různými názvy jako thesack, dusack, tuszak apod. Již podle názvu je zřejmé, že se primárně používal k tesání/sekání, ne jako bodná zbraň. Od počátku novověku se také k výcviku šermu používal tzv. cvičný tesák podobný šavli, ale již v 17. století vymizel.
Lovecký tesák vždy sloužil jako účinná zbraň lovce. Až do poloviny 19. století byl používán pro záraz spárkaté zvěře (kromě dospělých divokých prasat, na které se používal výhradně lovecký oštěp). Své využití měl jak při lovu do sítí a plachet nebo při parforsních honech, tak i v době zavedení palných zbraní, předovek. V každém případě se chycená, uštvaná nebo poraněná zvěř musela co nejrychleji usmrtit. Aby nemohla zvěř při zárazu ohrozit lovce nebo lovecké psy, přetínaly se jí tesákem, případně loveckou šavlí šlachy zadních běhů.
Právo nosit lovecký tesák měli vyučení myslivci a šlechtici, také jízdní myslivci a pikéři na parforsních honech. Ostatním bylo jeho nošení pod hrozbou trestu zakázáno. Stanovil to již lovecký řád vydaný císařem Leopoldem I. v roce 1675, který potvrdil i český zemský sněm. Teprve v 19. století bylo povoleno nosit tesák i hajným.
Pracovní tesáky bývaly jednoduché s černěným kováním (garniturou), aby se neblýskaly. Naproti tomu tesáky nošené ke slavnostní uniformě a tesáky šlechticů, které zdůrazňovaly bohatství nositele, bývaly bohatě zdobené loveckými motivy. Při slavnostních příležitostech nosili myslivci tesák zavěšený na širokém zdobeném pásu bandalíru, přehozeném přes pravé rameno. S rozvojem přesnosti palných zbraní význam tesáku jako zbraně klesl. Zůstal však neodmyslitelně stavovským odznakem myslivců a lesníků.
Výstava ve velkém sále NZM Ohrada doplňuje stálou expozici střelných zbraní.