Stavění betlémů je velmi starý zvyk. Za otce tradičního betlému je často považován mnich František z Assisi, který v roce 1223 vytvořil živý betlém v italském Grecciu. Jeho betlém byl jednoduchý, s lidmi a zvířaty, a záměrně byl založen na skromnosti a pokoře, což představovalo narození Krista v chudobě.
Po Františkově iniciativě se tradice betlémů rychle rozšířila po celé Evropě. Vyřezávání jednotlivých figurek patřilo k lidovým obyčejům a probíhalo dlouho před adventní dobou.
Módní vlny se ale nevyhnuly ani tradicím. A tak byly a stále jsou betlémy vyráběny i z jiných materiálů než je jen dřevo. Známy jsou betlémy z papíru, cínu, vosku, perníku, slámy nebo keramiky.
V různých regionech jsou betlémy upravovány tak, aby zahrnovaly prvky, krajiny a tradice. Na veřejných místech jsou často představovány tazvané živé betlémy jako reálné rekonstrukce biblického příběhu s účastí živých zvířat a herců.
