Historie zámku Kačina
Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách.
Jako svoje letní reprezentační sídlo si ho nechal postavit Jan Rudolf Chotek v letech 1806-1824, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Chotkové přišli na Kutnohorsko již v roce 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Chotkové patřili mezi nejvýznamnější české rody a spravovali statky Bělošice, Nové Dvory (Kutnohorsko) a Veltrusy. Janu Rudolfovi však barokní novodvorský zámek příliš nevyhovoval a nechal si postavit Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení.
Autorem architektonického návrhu byl dražďanský architekt Ch. F. Schuricht, ale samotnou stavbu realizoval pražský stavební rada J. F. Joendel a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A. Arche. Ke stavbě zámku byla zvolena jediná vyvýšenina v širokém okolí, zvaná v Kačinách, vyhovující požadavku klasicistní estetiky stavět význačné budovy tak, aby vynikaly nad svým okolím.
Průběh stavby však nepříznivě ovlivnil rakouský státní bankrot 1811, po němž byla stavba přerušena. I přesto byl zámek Kačina stavebně dokončen natolik, že se do něj mohl r. 1823 Chotek nastěhovat. Nedostavěn zůstal pavilon divadla s kaplí, jehož dostavby se majitel nedožil. Divadlo nechal dostavět Chotkův vnuk Jindřich. Zámecká kaple zůstala nedostavěna dodnes.
Rod Chotků žil na Kačině až do r. 1911, kdy zdejší větev rodu vymřela a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein.Ten se ovšem díky svému nákladnému životnímu stylu značně zadlužil, a proto počátkem 30. let zámek Kačina opouští. Během 2. světové války okupovali Kačinu příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS.
Roku 1950 byl objekt dán k dispozici Zemědělskému muzeu jako muzejní a výstavní prostor. Po roce 1995 byly původní zemědělské a potravinářské expozice rozšířeny o prezentaci života různých společenských vrstev 19. století na venkově, postupně byla zpřístupněna i Chotkovská knihovna, divadlo a tzv. Chotkovská expozice přibližující dějiny rodu Chotků, zejména život generací svázaných s Kačinou. V roce 2001 se zámek Kačina na základě nařízení vlády stal národní kulturní památkou.
Středem zámecké dispozice se stala jednopatrová budova se středním vstupním portikem obráceným k východu, jehož jónské sloupy spojují obě podlaží budovy a nesou tympanon se sochařskou výzdobou, kterou podle návrhu J. Berglera vypracovali A. Schrott a V. Práchner. Pod římsou je latinský nápis, na kterém je napsáno: JAN RUDOLF HRABĚ CHOTEK SOBĚ, PŘÁTELŮM A POTOMKŮM 1802-22. Reliéfy představují alegorie zemědělství, lovu a flóry. Jádrem této ústřední budovy je vstupní kruhový sál, osvětlený oknem v kupoli, ke kterému se pojí další reprezentační místnosti jako taneční sál, jídelna a přijímací salóny.
V centrální budově zámku se nacházely representační prostory a obydlí hraběcí rodiny, v křídlech pak hostinské pokoje. Na křídla navazuje z každé strany jeden pavilon. V pravém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. století. V levém je Chotkovská knihovna s původně více jak 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. století. Návštěva knihovny je opravdovým zážitkem, nejen pro milovníky knih. Zámek Kačina je zakomponován do rozsáhlého anglického parku, který byl vysazen již roku 1789 podle návrhů vídeňského architekta a botanika F. N. Jacquina.