Proč se lidstvo od nepaměti věnuje šlechtění a plemenářství? Důvody mohou být různorodé od zajištění bohaté úrody přes odolnost rostlin a živočichů až po estetické hledisko. Na výstavě Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství vám představujeme zajímavosti z historie i současnosti zemědělského šlechtění.
Na výstavě vám přiblížíme Mendelovy objevy v oblastech úzce spjatých se zemědělstvím, včetně vědeckých omylů. Časová osa vám představí podstatné informace, které se udály na poli šlechtitelství od domestikace až po genové inženýrství. Informace se dozvíte neotřelou formou i vizuálně atraktivně ztvárněné.Zároveň výstava připomíná, že i sebelepší úmysly mohou být zneužity.
V rámci časové osy vystupuje 16 hlavních témat, která kromě podrobnějších informací obsahují audiovizuální prvky, interaktivní předměty i autentické sbírkové exponáty z fondu NZM.
Dozvíte se například i to, odkud se šířily jednotlivé druhy rostlin a živočichů, seznámíte se s největšími českými objevy v oblasti šlechtění a plemenářství, které nás proslavily ve světě – sladovnický ječmen, cukrová řepa, přeštické prase, lnářský modrák, malínský křen a další. Dozvíte se, jaké jablko se dostalo až do kosmu, a které plemeno psa považujeme za národní poklad.
Dominantou je kostra plnokrevníka Gradiva, který stál na začátku řady dalších velmi úspěšných dostihových koní. Gradivo patřil k nejúspěšnějším dostihovým koním své doby a k nejvíce využívaným plemeníkem v historii československého chovu koní.
Ve světě nás proslavil i ječmen Haná Pedigree Emanuela Proskowetze mladšího (1849–1944), který od roku 1875 na Hané v Kvasicích z krajové odrůdy získané od rolníka z Holešova postupně vyšlechtil velmi kvalitní odrůdu ječmene Haná Pedigree. Ta dala základ dalším odrůdám sladovnického ječmene nejen u nás, ale i ve světě.
Celosvětovým šlechtitelským úspěchem bylo také vyšlechtění odrůdy ječmene jarního Diamant Josefem Boumou (1921–2002) v Branišovicích u Brna. Od kamaráda zubaře si vypůjčil vyřazený zubní rentgen a ozařoval jím semínka, čímž u nich vyvolal změny genetické informace neboli mutace. Pak hodnotil následné výsevy. Po pár letech získal mutantní krátkostébelnou odrůdu, která nejen nepoléhá, ale také dává vyšší výnos.
Součástí výstavy je i edukační program a přednáškový cyklus Zázraky šlechtění.
Výstavu doprovází i panelová výstava Mendel – komiks ze života Gregora Johanna Mendela výtvarnice Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského, kterou zapůjčila Hvězdárna a planetárium Brno.
Záštitu nad výstavou Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství poskytli ministr zemědělství Zdeněk Nekula a primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
Výstava probíhá za finanční podpory Ministerstva kultury.
Hlavní mediální partneři výstavy jsou Česká televize a Český rozhlas.
Šlechtění jakožto metoda zlepšování užitných vlastností provází lidstvo téměř od jeho počátku. Už první zemědělci praktikovali tzv. metodu výběru. K výsevu na svých políčkách intuitivně vybírali rostliny s většími zrny v klasu. A zjišťovali, že pokud toto opakují každým rokem, výnos na jejich políčcích stoupá.
Spolu se zvyšováním nároků na výnosy ale mizí z polí a sadů krajové či místní odrůdy a upřednostňují se plodiny geneticky jednotné a výnosnější. Všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují těm šlechtěným na výkon, tedy na produkci více mléka, masa či vajec. Původní odrůdy a plemena ale měly, nebo stále ještě mají, vlastnosti, které u těch moderních již vymizely. Spolu se snížením rozmanitosti klesá šance organizmů přizpůsobit se proměnám prostředí či novým škůdcům a chorobám. Jak si zemědělské plodiny dokáží poradit se změnami, kterými v posledních letech procházíme? Zajímá-li vás víc, podívejte se na video.
