Tiskové zprávy

Slepice více snáší a méně kvokají, obilí je nižší a ovoce sladší – poznejte historii i současnost zemědělského šlechtění – tisková zpráva

Slepice více snáší a méně kvokají, obilí je nižší a ovoce sladší – poznejte historii i současnost zemědělského šlechtění

Slepice více snáší a méně kvokají, obilí je nižší a ovoce sladší – poznejte historii i současnost zemědělského šlechtění28. června 2022

V červenci uplyne 200 let od narození Gregora Johanna Mendela a řada vědeckých a výzkumných institucí si připomíná jeho genialitu a odkaz. Mezi oblasti, které Mendel svým objevem ovlivnil nejvíce, patří bezesporu zemědělství. Napříč Českem se proto letos konají desítky akcí, dnů otevřených dveří, výstav, exkurzí i workshopů, které zájemcům mohou zajímavý svět zemědělského šlechtění přiblížit.

Když před 160 lety sepisoval opat brněnských augustiniánů G. J. Mendel stať o křížení hybridů hrášku, pravděpodobně netušil, jak zásadní poznání a zemědělský užitek lidstvu přináší. Už první zemědělci na svých polích zlepšovali užitné vlastnosti rostlin výběrem těch s většími zrny či s delším klasem, ale teprve po objevení Mendelových zákonů se ke šlechtění začalo přistupovat jako k vědecké disciplíně. Za dnešní potravinovou dostupností, adaptací zemědělství na klimatické změny či odolností plodin vůči některým chorobám a škůdcům stojí bouřlivý rozvoj genetiky v průběhu 20. a 21. století.

Šlechtění přineslo výsledky, které dnes považujeme za samozřejmost

Dříve by nebyl v obilném poli člověk vysoký 160 centimetrů vidět, protože stébla byla mnohem delší než dnes. Obilí muselo rychle přerůst plevel, aby se dříve dostalo ke slunci, dlouhá sláma se využívala k podestýlce. Od nástupu intenzivního hospodaření se plevel začal kontrolovat chemicky, dlouhá, po větru či dešti polehávající stébla se hůře sklízela kombajnem a už nebyla žádoucí.

V kolekcích Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství představují obilniny s téměř 24 tisíci položkami nejvyšší podíl genetických zdrojů rostlin. Je v nich zahrnuto 253 druhů náležejících k 54 rodům. Tento program existuje už od roku 1993 a je podporován Ministerstvem zemědělství. „O konkrétní genetické zdroje pečují výzkumné ústavy, univerzity, soukromé společnosti i jednotliví chovatelé. A díky tomu mohou genetické zdroje sloužit lidem i nadále pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití. Druhová rozmanitost je důležitá pro zachování různých vlastností rostlin, zvířat nebo organismů, pomáhá při udržení rovnováhy, odolnosti anebo potravinové zabezpečenosti,“ říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula.  

Na našich polích pravděpodobně uvidíte stále častěji čirok zrnový a bér vlašský, které původně pocházejí z Afriky a Asie. Protože výborně zvládají horko i sucho, jsou považovány za plodiny budoucnosti. Jejich odrůdy vhodné pro pěstování v našich podmínkách totiž úspěšně vyšlechtil Výzkumný ústav rostlinné výroby.

Za svůj současný vzhled i vlastnosti vděčí šlechtění také nejběžnější ovoce i zelenina. Průměrný Čech sní okolo 20 kilogramů jablek ročně a preferuje navinule sladké, chruplavé plody. Těmto chutím se přizpůsobuje i šlechtění jabloní. Kromě chuťových preferencí strávníků musejí vědci zohledňovat i další aspekty – třeba aby jabloň zvládla jarní mrazíky či jablka netrpěla strupovitostí. Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousech se starají o rozsáhlé genové sady jádrového i peckového ovoce, a díky jejich šlechtění třešní jsme dokonce světoznámí! České třešně se pěstují po celé planetě, oblíbená je zejména odrůda Kordia, ale známá je i Tamara svými extra velkými plody – běžně přes 30 mm v průměru.

A například v posledních letech oblíbené Keřkovské rohlíčky, brambory na vánoční salát, v pěstitelské praxi před 40 lety zanikly a dnes je máme na stole jen díky Výzkumnému ústavu bramborářskému.

Šlechtění pomáhá také životnímu prostředí. Máme největší světový podíl vinic s tzv. PIWI odrůdami révy vinné, které jsou vyšlechtěné jako přirozeně odolné vůči houbovým chorobám, a není je třeba ošetřovat pesticidy. V roce 2020 bylo PIWI odrůdami v Česku osázeno přes 4 % plochy vinic. Ochutnávku vín z těchto zajímavých odrůd pořádá na konci srpna na své pokusné vinici v Oblekovicích Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Plemenitba u zvířat je stejně jako u rostlin cílená zejména na výnos. U nosných plemen kura domácího čili slepice se šlechtěním dosáhlo nejen víceméně každodenní snůšky vajec místo jednoho vejce za čtyři až pět dní, ale také nižší intenzity kvokání. Kur se zároveň šlechtí také na odolnost vůči ptačím virům a dalším nemocem. České plemeno šumavanka, vyšlechtěné v 50. letech 20. století, patří mezi slepice snášející tvrdší klimatické podmínky, jak už napovídá jeho název. A až do 13. století sahá historie české zlaté kropenky, lidově zvané češka, druhého našeho národního plemene, které bylo ze vzorků původních selských slepic z Vysočiny vyšlechtěno na začátku 20. století.

Oslavy Mendelova výročí pro širokou veřejnost

Většina zmíněných zemědělských institucí se zapojila do oslav výročí Mendelova narození a snaží se připomenout jeho odkaz široké veřejnosti. Napříč Českem se konají desítky akcí, dnů otevřených dveří, výstav, exkurzí i workshopů – s cílem poukázat na význam zemědělského šlechtění pro lidstvo a zároveň zdůraznit nutnost zachování agrobiodiverzity pro potřeby budoucích pokolení. 

Národní zemědělské muzeum připravilo hlavní výstavu sezony s názvem Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství, která srozumitelnou formou přiblíží objevy v oblastech úzce spjatých se zemědělstvím, a to včetně vědeckých omylů. Výstava je koncipována jako labyrint – cesta od prvního šlechtění přes osobnost Mendela až po současnost. Začíná 22. července 2022 a potrvá do konce roku 2023.

Většina akcí cílí na širokou veřejnost, studenty i děti, a kdy se co koná, se zájemci dozví na webu Národního zemědělského muzea či webovém portále Kudy z nudy.

Gregor Johann Mendel se narodil 20. července 1822 ve slezských Hynčicích (dnes součást obce Vražné). Díky svému nadání a píli mohl studovat a vypracoval se na opata augustiniánů, kteří kladou důraz na vzdělání. I v této roli se nadále věnoval přírodovědeckým výzkumům. Na základě pokusů s několika desítkami odrůd hrášků formuloval základní principy přenosu dědičných znaků. Jeho práce sice vyšla tiskem, ale toho pravého uznání došla až po autorově smrti. Mendel se ovšem věnoval více oblastem, byl velmi pokrokový a vášnivý včelař a rovněž se s pečlivostí sobě vlastní věnoval meteorologii.

Akce a výstavy se uskutečňují za finanční podpory Ministerstva kultury.

Seznam akcí naleznete v příloze tiskové zprávy.


Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze také dalších pět poboček – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice a nově otevřené muzeum v Ostravě. Jednotlivé pobočky jsou zaměřeny tak, aby svou vědecko-výzkumnou, akviziční a prezentační činností komplexně pokrývaly zemědělství a jeho příslušné obory v celé šíři. Muzeum nabízí řadu lektorských programů a každoročně pořádá několik desítek tematických akcí pro veřejnost. V roce 2022 si Národní zemědělské muzeum řadou akcí a výstav připomíná významného českého přírodovědce Gregora Johanna Mendela, od jehož narození v červenci uplyne 200 let.

Více na www.nzm.cz.

 

 

Jitka Taussiková

tisková mluvčí

Národní zemědělské muzeum

Tel.: 604 867 970       

tiskove@nzm.cz



Tisková zpráva a foto ke stažení