Muzeum českého venkova – zámek Kačina

Sad historických a krajových odrůd se vrátil na Kačinu

Sad historických a krajových odrůd se vrátil na Kačinu

Národní zemědělské muzeum na Kačině založilo sad krajových a starých odrůd ovoce. 

Pěstování ovocných stromů má na Kutnohorsku několikasetletou tradici. I proto vznikl v Kačinském areálu počin založení přírodě blízkého stanoviště - genofondového sadu, jež pomůže zajistit návrat starých odrůd ovoce do krajiny.

Součástí přípravy založení sadu starých a krajových odrůd předcházelo studium staré ovocnářské regionální literatury z přelomu 19. a 20. století.

Zásluhou tehdejšího okresního hejtmana J. Pecky byly zmapovány odrůdy ovoce rostoucí na Kutnohorsku k roku 1910. Souběžně probíhal průzkum archivních fondů týkajících se ovocnářství na Kutnohorsku a na bývalém panství Chotků a především terénní mapování torz starých sadů v okolí Kutné Hory. V nich byly za pomoci odborníků a nadšenců z organizace  Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) určeny jednotlivé odrůdy ovoce.

Následně byly vyhledány zahradnické a školkařské firmy a organizace věnující se záchraně a šíření starých odrůd a ty, které jsou dodnes ještě množeny, byly objednány. Některé požadované sazenice vzácných odrůd ovoce se nepodařilo získat a proto jsme přistoupili k náhradnímu opatření: postupně budou opatřeny jejich rouby, které se v budoucnu naroubují na již vysazené stromky.

Výsadba 99 kusů ovocných stromků proběhla na podzim 2020 v lokalitě Na Spálené v odlehlé části zámeckého parku na Kačině. Pozemek byl již za Chotků hospodářsky využíván. Sad byl vysázen podle vzoru našich předků – vysadily se zde výhradně vysokokmenné stromky ve velkých rozestupech od sebe. Během jara bude v části sadu vyseta druhově bohatá směs trav s velkým zastoupením kvetoucích bylin. Tak vznikne přírodě blízké stanoviště, tzv. extenzivní sad, v kterém se při správné údržbě bude dařit spoustě druhů rostlin, tak i živočichům.

V sadu rostou základní čtyři druhy ovoce, tj. jablka, hrušně, švestky a třešně. Z odrůd jsou zde zastoupeny jak staré české a moravské odrůdy, jako je Panenské jablko či Moravská jadernička, tak staré odrůdy cizí např. hruška Čáslavka pravá, původně francouzská odrůda ze 17. století, která se rozšířila nejprve na Čáslavsku a zde dostala české jméno.

Zajímavostí této odrůdy je to, že téměř století byla považována za vyhynulou a teprve předloni byla znovu nalezena v Sasku a následně i v Českém středohoří. V sadu je zastoupena i typicky krajová odrůda hrušky Křesetické pojmenované podle vesnice Křesetice u Kutné Hory, kde byla nalezena v polovině 19. století. Další krajovou odrůdou je např. švestka Babče. Krajové odrůdy ovoce lze v terénu nalézt dodnes. Příkladem může být dosud bezejmenná třešeň od samoty Májovka u Bykáně, nalezená v roce 2018, která byla ČSOP popsána a zanesena do databáze starých a krajových odrůd ovoce.

Do budoucna k sadu přibude i replika staré sušárny na ovoce a výpěstky ze sadu budou využívány muzeem k prezentaci starých a krajových odrůd ovoce a výrobků z nich.

Věděli jste, že:

Počátky pěstování ovoce na Kutnohorsku spadají do raného středověku. Velký impuls pro rozvoj ovocnictví přineslo nařízení přineslo nařízení Marie Terezie o výsadbě stromořadí podél císařských cest. Od přelomu 18. a 19. století se někteří hospodářští úředníci, kněží, lékaři a kantoři na Kutnohorsku zajímat i o odrůdovou skladbu jednotlivých druhů ovoce a spolupracovali se slavným poděbradským pomologem Matějem Rösslerem.

Rozvoj ovocnářství na Novodvorském panství je spojen s osobností zakladatele zámku Kačina Janem Rudolfem Chotkem. Hlavní zásluhu o vysazování stromů měl chotkovský zahradník Peyl, který dbal o to, aby žádná silnice či cesta nezůstala bez ovocného stromořadí.

 

 

Kačina - Sad ovocných dřevin