Muzeum zemědělské techniky – Čáslav

Parní oračka Přemysl

Parní oračka Přemysl byla od 24. do 29. srpna 2017 k vidění v Českých Budějovicích na agrosalónu Země živitelka, kde se stala jedním z největších lákadel. Pětadvacetitunový stroj značky John Fowler z roku 1906, který obvykle najdete v muzeu zemědělské techniky v Čáslavi, si mohli návštěvníci prohlédnout i s historickým pluhem a ukázkou hluboké orby. Poté Přemysl putoval do Prahy na letenské dožínky.

Nyní bude předán do péče restaurátorů. S podporou Ministerstva zemědělství, zřizovatele muzea, bude v rámci jubilejního roku restaurována i druhá parní oračka v majetku Národního zemědělského muzea, Libuše.

Parametry parní oračky Přemysl:

Rok výroby: 1906

Motor: Sdružený parní stroj na sytou páru

Počet válců: 2

Pracovní tlak (atm.): 10

Rozvod páry: reversní Stephensonův s plochými šoupátky

Palivo: uhlí

Rozměry:

Délka 7400 mm

Výška 4300 mm

Šířka 2470 mm

Rozvor 4520 mm

Rozchod předních kol 2050 mm

Rozchod zadních kol 2200 mm

Kola průměr: vpředu 1640 mm, vzadu 2140 mm

Souprava parních oraček Přemysl a Libuše

Orbu za pomoci hnacího stroje předvedl Angličan John Fowler poprvé v padesátých letech devatenáctého století. Základem byly dva parní stroje postavené na protilehlých koncích pole. Oralo se pomocí na laně upevněného pluhu, obvykle oboustranného, aby jej nebylo nutné přetáčet. Značná síla strojů a konstrukce pluhu umožnily vyorat více brázd najednou bez rizika udusání zeminy. Parní orba se udržela až do druhé světové války. Nahrazena byla mobilnějšími a multifunkčními traktory.

Parní oračka Přemysl typu Z5 s továrním číslem 10675 byla ve výrobním závodě v Leedsu zkompletována a připravena k expedici 17. července 1906. V rozebraném stavu byl stroj poslán nejprve do centrály v Magdeburgu a odtud pak pokračoval do pražské filiálky. V Praze proběhla montáž a zkoušky, současně bylo provedeno úřední schválení kotle a jeho přihlášení do evidence státního dozorčího orgánu. Díky těmto úkonům se stroj později podařilo identifikovat.

Novou oračku zakoupily v roce 1907 cukrovary Močovice a Libice patřící Františku Wiesnerovi. Stroj zde byl v provozu až do poloviny 30. let, kdy vinou hospodářské krize cukrovary zkrachovaly.

Celý pár strojů továrních čísel 10674 a 10675 zakoupil pravděpodobně v roce 1941 Jaroslav Kučera z Nepřevázky pro rodinný podnik, který založil jeho otec a v němž společně s bratrem Václavem prováděli smluvní orbu.

Je nepochybné, že Kučerovi provozovali nejméně tři garnitury parních pluhů, avšak při znárodnění v roce 1949 byly oficiálně konfiskovány jen dvě, mezi nimiž byly i stroje Přemysl a Libuše. Osud párové oračky 10674 ani její jméno nejsou jednoznačně prokázány.

Bratři Kučerové přešli do stavu zaměstnanců Státního statku Bezno (později Státní statek Mladá Boleslav), kde se nadále věnovali opravám strojů a parní orbě, a to až do roku 1972, kdy Jaroslav zemřel. S odchodem Jaroslava Kučery skončila práci nejen garnitura Přemysl a Libuše v Nepřevázce, ale definitivně i parní orba v Českých zemích.

Pokud se týká pojmenování oraček, je v této chvíli možné říci jen to, že Přemysl se před rokem 1970 jmenoval Dacan. Poměrně rozsáhlé rešerše v archivu státního kotlového dozoru, systematická badatelská pomoc z Velké Británie, informace pamětníků, historická fotodokumentace a detailní fyzický průzkum obou oraček zatím nepřinesly další jednoznačná zjištění. Identita je tak známá jen u Přemysla, na němž je zachován tovární štítek, výrobní data Libuše nejsou zcela potvrzena. S jistotou lze říci, že tyto dva stroje, Přemysl a Libuše, netvořily původní pár, protože jsou různých továrních typů.

S ohledem na její historickou hodnotu o ně projevilo zájem Národní zemědělské muzeum, a tak byly v roce 1972 odkoupeny od JZD Katusice a ještě v prosinci toho roku dojely oračky po vlastní ose spolu se dvěma pluhy do 60 km (!) vzdáleného areálu Národního zemědělského muzea v Kačině. Přivezli je strojníci Václav Kučera, Alois Podzimek, Václav Gruntman a Václav Havelka. Cesta jim trvala dva dny. V zámeckém parku zde pod širým nebem strávily oračky dalších 17 let.

V následujících letech byly oračky ještě dvakrát probuzeny k životu. Na podzim 1979 se v sousední obci Svatý Mikuláš zúčastnily natáčení slovenského filmu Chlapec z majera a v říjnu 1987 vyjely na pole znovu, tentokrát do nedaleké Svaté Kateřiny kvůli natáčení dokumentárního filmu o lanové orbě, který vyrobilo studio Vysoké školy zemědělské pod názvem Jeden den Přemysla a Libuše, aneb parní orba. V roce 1991 byla garnitura přemístěna do provizorní expozice NZM ve Zdechovicích, kde se konečně dočkala přístřeší v plechové hale. Odtud se v roce 2002 2002 stěhovala do nově zřízené pobočky muzea zemědělské techniky v Čáslavi, kde je k vidění dodnes.

Od května 1993 jsou obě oračky zapsány v seznamu movitých kulturních památek.

Technické parametry

Parní oračka Fowler – Přemysl
Rok výroby 1906
Délka 7,5 m
Výška 4,3 m
Šířka 2,47 m
Předpokládaná hmotnost 25 tun