Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství – zámek Ohrada

Na nové výstavě si prohlédnete i lovecký tesák následníka trůnu

Na nové výstavě si prohlédnete i lovecký tesák následníka trůnu

Za výstavou vývoje zbraní od 17. do 19. století vyrazte do našeho muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada. Představíme vám umělecké zpracování zbraní v jednotlivých etapách i různé zajímavosti z historie puškařství. Mezi zajímavavé exponáty patří bezesporu také lovecký tesák Františka Ferdinanda d´Este. 

Výstavu Krátké chladné a palné zbraně si až do konce října 2023 můžete prohlédnout v hodovním sále muzea. Vystavené zbraně tak vhodně doplňují stálou expozici dlouhých palných zbraní.

Krátké palné zbraně reprezentují v expozici pistole. V lovectví se pistole používaly jen ve velmi omezeném rozsahu spíše jako pomocná zbraň. Lov byl v minulosti výsadou panovníka a šlechty, a tak i palné zbraně často připomínaly svým zdobením umělecká díla jak použitým drahým materiálem, tak i různými výzdobnými technikami. Od 19. století, kdy se okruh lovců rozšiřuje, dochází ke zjednodušení tvarů a výzdoby u palných zbraní, tedy i u pistolí.

Chladné zbraně jsou v expozici zastoupené loveckými tesáky a loveckým sekáčem. Lovecký tesák měl zpočátku sečnou funkci při rušení zvěře, později, v době tzv. předovek (palných zbraní nabíjených hlavní zepředu), se používal k zárazu poraněné vysoké zvěře, aby netrpěla při dlouhém přebíjení zbraně. Bohatě zdobené tesáky zdůrazňovaly bohatství jeho nositele. Konce záštitných příček a oblouků byly zdobeny spárky nebo umělecky zpracovanými hlavami zvěře, na čepelích se často vyskytovaly rytiny loveckých výjevů. Od 19. století nosili tesák myslivci při slavnostních příležitostech zavěšený na zdobeném bandalíru, kterým byl přepásaný kabát stejnokroje. S dalším vývojem palných zbraní pozbyl tesák svoji původní funkci a zůstal jen stavovským odznakem myslivců a lesníků.

lovecký tesák Františka Ferdinanda d´EsteZajímavým exponátem je lovecký tesák Františka Ferdinanda d´Este (1863–1914), vyrobený firmou Stanislaus Striberny ve Vídni kolem roku 1890, kde konce záštitné příčky zdobí méně obvyklé hlavy vlků. Tento tesák byl pravděpodobně věnovaný Schwarzenbergům případně někomu z jejich personálu na panství Domoušice.

Lovecký sekáč tak zcela mezi zbraně nepatří, ale jeho využití v lovectví je velmi široké. Sloužil především k odseknutí trofeje s částí lebeční kosti, jako důkaz toho, že trofej nebyla dodatečně upravována, a k přeseknutí silných kostí při rušení zvěřiny. Často byl uložen v pochvě zdobené kováním společně s noži, vidličkou, jehlou a ocílkou jako tzv. trousse de chasse (lovecká souprava) a používal se ke stažení a porcování zvěřiny, případně při její kuchyňské úpravě. Nikdy ho nenosili vyučení myslivci, ale osoby povinné mysliveckou robotou.