Muzeum českého venkova – zámek Kačina

Migrace žab v zámeckém parku právě začíná

Zima je pomalu za námi a blíží se jaro…je to období migrace obojživelníků, kterých na Kačině žije mnoho druhů. V tomto období dospělí jedinci obojživelníků migrují ze vzdálených zimovišť na území rozmnožování klidně i několik kilometrů, aby založili další generaci mladých jedinců. Je to velmi nebezpečná etapa jejich života, protože často místa tahu žab protínají silnice a žáby často končí pod koly aut.

Například skokani dokážou překonat komunikaci ještě vcelku svižně, více jsou ohroženy při přecházení silnice ropuchy nebo např. čolci. Pokud úmrtnost v období jarního tahu přesáhne 25%, hrozí celé populaci druhu zánik. Právě proto můžete brzy na jaře podél některých úseků silnic potkávat pracovníky ochranářských organizací s řadou dobrovolníků, kteří na přirozených tahových trasách budují bariéry znemožňující vstup obojživelníkůna silnici a pravidelně přenášejí žáby na místo rozmnožování. Na Kačině zajišťují ochranu migrujících žab pracovníci Českého svazu ochránců přírody z Vlašimi. Např. v roce 2022 přenesli v naší lokalitě 1030 jedinců.

Na Kačině se můžete setkat s druhy těchto ohrožených druhů obojživelníků:

• čolek velký (Triturus cristatus)
• kuňka obecná (Bombina bombina)
• skokan štíhlý (Rana dalmatina)
• ropucha obecná (Bufo bufo)
• rosnička zelená (Hyla arborea)

Velmi pravděpodobný je zde navíc i výskyt dalších druhů – čolka obecného (Triturus vulgaris) , blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) , skokana hnědého (Rana temporaria), ropuchy zelené (Pseudepidalea viridis = Bufo viridis).

Pro ropuchu obecnou – lokalita Kačina představuje velmi vhodné stanoviště. Ropucha žije samotářským životem a zahlédnout ji můžete velmi zřídka. Jejich ošklivý bradavičnatý vzhled jim kazí pověst, ale rádi by je měli mít např. zahradníci. V noci vylézají ze svých děr a loví slimáky a larvy hmyzu.

A víte, že takový skokan je schopen běžně doskočit 160 cm daleko a 60–80 cm vysoko? Pokus se cítí ohrožený, dokáže skočit i 2,5 metru daleko.