Národní zemědělské muzeum

Kuchyňský robot – miláček žen

Kuchyňský robot – miláček žen

„Universální kuchyňský strojek „ROBOT“. Kuchyňský ROBOT je opravdu pomocník k pohledání, protože za Vás poslušně udělá všechno, co si budete přát. ROBOT potírá dřinu. Tu dřinu, která škodí Vaší dobré náladě a spokojenosti. Seznamte se s naším ROBOTEM. Poznáte, jak je praktický a jak Vám ulehčí i zpříjemní Vaší kuchyňskou práci. ROBOT bude dobrým skřítkem Vaší domácnosti!“ Tak zní úvodní slova z oficiálního manuálu k použití kuchyňského robota vyrobeného ve Zbrojovce Brno.

Kuchyňský robot, který je samozřejmou součástí dnešních domácností, nepatřil v minulosti k běžné výbavě kuchařky. Hnětení těsta, šlehání bílků, příprava třeného těsta, to vše byly činnosti, při kterých si hospodyňka vystačila s mísou, vařečkou či metlou a svýma zručnýma rukama. Robotičtí kuchyňští pomocníci se uplatňovali nejprve ve větších podnicích, kde se zpracovávalo větší množství surovin. Takto začaly být používány první hnětače těsta již na konci 19. století. Jednalo se o velká zařízení pro velké objemy surovin používané ve větších pekárnách. Po skončení první světové války nastoupil ve Spojených státech trend robotizace domácností. Došlo ke zmenšování a zjednodušování spotřebičů tak, aby bylo možné je používat při běžném chodu domácnosti.

V roce 1919 byl v USA zaregistrován patent na výrobu domácího robota firmy Kitchenaid, šlo o model Hobart model H-5. Tato firma uvedla následně na trh několik dalších řad svých spotřebičů a v jejich výrobě pokračuje úspěšně dodnes.

Po druhé světové válce se na výrobu kuchyňských robotů zaměřila také tuzemská Zbrojovka Brno. Robot, oficiálním a prostým názvem Robot, který byl přezdíván Domácí blázen – miláček žen, byl určen k vývozu i k použití v českých domácnostech. 

Jeden tento exemplář se stal novým přírůstkem do sbírek Národního zemědělského muzea. Jeho majitelkou byla Františka (Franzi) Niklová roz. Spitzová, která se narodila roku 1909 v okrese Most. Po základní škole nastoupila do dívčího penzionátu ve Vídni, kde se jí dostalo mimo jiné i profesionálního kuchařského vzdělání. Po sňatku ve 30. letech žila v Praze a zmíněný robot byl darem do domácnosti. Františka Niklová byla ženou v domácnosti a v rodině se tradovalo, že byla vynikající kuchařka. Dochovalo se po ní i několik ručně psaných kuchařských sešitů, jejichž ukázku Vám nabízíme. Zároveň se však ale také v rodině tradovalo, že pro svou mohutnost, váhu a „strašidelný řev“ nebyl Robot v kuchyni paní Niklové příliš často používán. Ovšem zmrzlina připravovaná v tomto stoji byla prý neodolatelná. Občasné používání Robota mělo za následek i jeho zachovalý stav, ve kterém jsme jej přijali do naší sbírky. Jeho součástí jsou nástavce na hnětení, tření, šlehání, mletí, strouhání, krouhání, zavařování či výrobu zmrzliny.

Celokovové masivní provedení a silný motor činí z tohoto kuchyňského robota skutečnou zbraň v kuchyni. Váha robota (tělo spolu s hnětací mísou) činí neuvěřitelných 15 kg. Manipulace je proto dosti náročná, ovšem kvalitní provedení zaručuje dlouhou životnost. To je i příklad tohoto exempláře, který je stále funkční. Kuchyňský robot, jehož jednotlivé součástky vznikaly dost pravděpodobně na stejných linkách jako součástky pro legendární traktor Zetor Z-25, jehož prototyp Zbrojovka Brno uvedla v roce 1945, je cenným obohacením muzejních sbírek.

 

 

Kuchyňský robot