Muzeum českého venkova – zámek Kačina

Jarní aspekt na Kačině

Jarní aspekt na Kačině

„Jarní aspekt“ nazývají botanici období jara, kdy vykvétají porosty světlomilných rostlin ještě před tím, než vyraší listy stromů a keřů. Přichází brzy po zimním období, kdy je v přírodě dostatek tepla, světla a vlhkosti. Některé na jaře kvetoucí rostliny si zvolily zajímavou životní strategii: svůj jarní růst a kvetení uspíší tak, aby využily co nejvíce slunečního svitu do doby, než se stromy olistí. Po té buď hynou a přežijí jen jejich semena nebo odumírá celá nadzemní část a přežívají ve formě cibulí, hlíz či oddenků. Odborně se zástupci těchto rostlin nazývají efeméry (v případě jednoletých rostlin) nebo efemeroidy (vytrvalé rostliny).

Mezi nejznámější rostliny tohoto jarního období patří např. bledule jarní, sněženka podsněžník, orsej jarní, křivatec žlutý, plicník lékařský, dymnivka dutá, prvosenka vyšší či sasanka hajní.

Jarní aspekt už můžeme pozorovat i u nás na Kačině, pojďme se seznámit s některými druhy jarních rostlin, které právě vykvétají:

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)

Sněženka podsněžník

Tohoto prvního posla jara známe všichni hlavně ze zahrádek, květy sněženek vykukují ze sněhu už v únoru. V přírodě se ale sněženka vyskytuje i na přirozených stanovištích a patří mezi ohrožené druhy. Sněženky jsou chráněny nejen českými, ale i evropskými zákony a je zakázáno je trhat, vykopávat či jakkoliv rušit ve vývoji. Zahradní sněženky je však možné dnes již zakoupit a pěstovat na zahrádce v mnoha různých plnokvětých i zbarvených formách.

Lidový název sněženky je například vyskočilka nebo koukoříček.

 

Sasanka hajní (Anemone nemorosa)

Sasanka hajní

Latinské rodové jméno sasanek je odvozeno od řeckého slova anemos = vítr, jelikož rostlina se i při slabém větru ohýbá a její okvětní lístky snadno opadávají. Křehké bílé květy sasanky hajní vynikají v bohatých porostech, které vytváří z jara ve vlhkých listnatých lesích.

Zajímavostí této rostliny je podzemní oddenek, který umožňuje sasance "cestovat". Na jednom konci dlouhého oddenku se totiž tvoří pupen, kterým oddenek přirůstá, kdežto druhý konec oddenku odumírá. Tím se sasanka pomalu posunuje a tak si zajišťuje stálý přísun živin z půdy.

Sasanka pryskyřníková (Anemone ranunculoides)

Sasanka pryskyřníková

Nejbližším druhem sasanky hajní je vzácnější sasanka pryskyřníková. A stejně jako sasanka hajní má ráda vlhké půdy a proto ji můžeme nalézt nejčastěji v listnatých lesích nebo na hodně vlhkých loukách a pastvinách. Čerstvá rostlina je velmi jedovatá a udává se, že smrtelná dávka pro dospělého člověka je 30 rostlin. Zajímavé je i rozšiřování rostliny – plody sasanky mají přívěsek, který chutná mravencům, a ti se za odměnu postarají o šíření semen.

 

 

Křivatec žlutý (Gagea lutea)

Křivatec žlutý

Křivatec je dalším příkladem tzv. myrmekochorní rostliny. To znamená, že ke svému šíření využívají mravence, kteří se živí masitými přívěsky semen křivatce. Křivatce vyhledávají nejen mravenci, ale v období květu je hojně navštěvován včelami, mouchami a brouky. Sbírají nektar, který je vylučován ve spodní části každého okvětního plátku.

Lidově se říká křivatci také žlutečka či křižatec.

 

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Devětsil lékařský

Kvete od března až do května, ještě předtím, než se objeví listy. Načervenalé, trubkovité květy vytvářejí hroznovitá nevzhledná květenství. Oddenky devětsilu, jak sám název rostliny napovídá, mají léčivé účinky. Působí močopudně, pomáhá při horečkách, migrénách, astmatu či dně a utišuje kašel. Listy lze použít jako obklady kloubů a ran při výronech a odřeninách. Ve středověku lidé věřili, že tato rostlina odpuzuje mor.

Na Kačině ho můžete spatřit na procházce v bylinkové zahrádce.

 

 

Dymnivka dutá (Corydalis cava)

Dymnivka dutá

Dymnivka preferuje vlhké humózní půdy, proto ji často můžeme vidět v podrostech stromů parků nebo světlých lužních lesů. Bohaté květenství dymnivek má dvě základní barevné varianty: květy mohou být růžové nebo nažloutle bílé. Celá rostlina, nejvíc hlíza, je jedovatá. Obsahuje velké množství alkaloidů, z kterých lze vyrobit silný opiát.

 

 

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)

Plicník lékařský

Přirozeným stanovištěm plicníku jsou lužní lesy a háje. Plicník má nezaměnitelný vzhled  - snadno si ho zapamatujeme podle jemných chloupků na lodyze a listech, bílých skvrnách na listech a především díky barevným variacím květů od světle růžové až po temně fialovou a modrou. Tato zajímavost je způsobena změnami kyselosti v buněčných šťávách květů plicníku. Jak sám název napovídá, plicník se v léčitelství používá k léčbě plicních onemocnění a zánětů dýchacích cest.

 

 

Orsej jarní (Ficaria verna)

Orsej jarní

Orsej je běžnou jarní květinou listnatých lesů a vlhkých luk, ale zářit může i v okrasných zahradách a pěstovat se dá i v květináčích. Rostlina odolává mrazu až do -23 C. Jako léčivka se používá už od starověku např. k léčbě hemeroidů, avšak při požití čerstvé syrové rostliny, zejména starší, vede k otravě.

 

 

Prvosenka jarní (Primula veris)

Prvosenka jarní

Prvosenka jarní je léčivá rostlina, která patří mezi chráněné druhy a nelze ji proto trhat ve volné přírodě. Pokud ale toužíte po kytičce petrklíčů do vázy, lze petrklíč  pěstovat na vlastní zahrádce. Existuje i mnoho barevných zahradních kultivarů primulí, ale mají jen okrasný význam, léčivé nálevy z nich raději nepřipravujte.

 

 

 

Pumpava obecná (Erodium cicutarium)

Pumpava obecná

Tato světlomilná a teplomilná rostlina přežívá i velká letní sucha. Kvést ji můžete vidět už v dubnu a na rozdíl od typicky jarních rostlin kvete až do srpna. Původně pochází patrně ze západní či jižní Evropy, ale v Čechách dávno a zcela zdomácněla a její výskyt je běžný. Fialovo-růžové květy pumpavy jsou líbezné, avšak vůní nepotěší. Rostlina totiž velmi nepříjemně zapáchá po pižmu. Pumpava se, podobně jako třeba kakost, rozmnožuje tak, že vymršťuje semena z plodu. Pomocí spirálně stočené osiny se dokáží při rozdílné vlhkosti vzduchu zavrtat do půdy. Dlouze chlupatou osinou se mohou zaplést do srsti zvířat a tak se rozšiřují.

 

Ptačinec žabinec (Stelaria media)

Ptačinec žabinec

Poléhavé koberce ptačince trápí zahrádkáře jako  úporný plevel, avšak v jarním období lze tuto rostlinu sbírat a bez obav přidávat jakou chutný doplněk např. do salátů. V délce kvetení snad nemá žabinec konkurenci. Nejvíce kvete od března do května, ale během celého rok vyrůstají nové a nové rostliny, které dokáží kvést dokonce i během teplé zimy. Ptačinec má mnoho lidových názvů a některé z nich nejsou zrovna lichotivé: kozí střevo, hadí tlama, kuří mor či pochcaný Honza.

 

 

Osívka jarní (Erophila verna)

Osívka jarní

Tato drobná rostlinka je typickým zástupcem efemerů, má totiž velmi krátký životní cyklus. Vykvétá hned v prvních teplých březnových dnech, během několika týdnů vykvete, vytvoří semena a hyne. Semena přežívají v půdě do dalšího jara a z nich vyklíčené rostlinky zasvítí zase až další jaro.